Česko má tvář blázince, kde každý plácá co ho napadne, vlevo, vpravo, třesky, plesky, bla, bla. Kde je nějaké stanovisko, nějaké směřování, nějaký princip nebo nedejbože, omlouvám se za sprosté slovo, nedejbože vize?
Takže benefit
Devadesát mega dostal loni Andrej Babiš od Agrofertu zaparkovaného ve svěřeneckém fondu (pod dohledem manželky). Je tudíž beneficientem Agrofertu, přesně jak mu vyčítají oponenti. Když tedy hájí při jednání o unijní dotační politiky velkofarmy na úkor středních a malých, jedná ve svém zájmu a jde tedy o jasný střet, tahle prostá logika se nedá zamaskovat žádnými kličkami.
Včera jsem tu psal o tom, jak vižlák Cézar hlídá scénu na louce zpoza plotu – a fotka se mi zatoulala po drátech. Takže ji dodávám se zpožděním. Přitom sám Cézar dneska nebyl ke spatření. Ne vždycky se všechno sejde, jak má.
Čímž se dostávám k příhodě, kterou dokumentovanou nemám. Chystal jsem se na cvičení a kamarád Jirka Knébl (viz woleschko.cz) mě už čekal před barákem. Před odchodem jsem chtěl doplnit pejskům misku s vodou v kooupelně. Naplnil jsem misku, vztyčuju se a zároveň se obracím a zároveň vykračuju a bim ho, narazil jsem čelem do roku sprchového koutu. Nikdy bych nevěřil, že boule vyskočí tak rychle a bude tak velká! Léčby se ujala Ljuba, nasadila studený obklad a díky tomu nevypadám jako jednorohý Hallboy.