Horké hlavy v horkém létě
Konflikty podbarvené etnicky, to je opravdu to poslední, co bychom si mohli přát. Bohužel v krátké době po sobě došlo v Pardubicích k druhému případu, který je takto interpretován. Používám záměrně neurčitou formulaci, protože ani v brněnském, ani v pardubickém případu zřejmě policie neuzavřela vyšetřování, takže oficiálně nevíme co a jak se stalo. Jen to je nesporné, že incident v Brně si vyžádal lidský život a ten v Pardubicích má za následek řeznou ránu. Jestli do toho byli zapleteni Ukrajinci policie nepotvrdila. Předpokládejme, že ano. Každý incident tohoto druhu je primárně zbytečný, v prvním případě měl tragické vyústění. Opravdu špatné ale je, když se z něho začne dělat politikum. V Pardubicích vyrazili Romové na protestní pochod. Můžeme na to mít různé názor, ale je nepochopitelné, proč se do věci zamíchal ministr spravedlnosti Blažek a začal rozumovat nad tím, že pochod byl nezákonný a že když to takhle půjde dál, mohla by situace eskalovat tak, jak to vidíme ve Francii. Pochod Romů je nezákonný, kdežto sabotáž dopravy ve špičce pod záminkou záchrany planety zákonná je? To je tvrzení naprosto nehorázné. A spojení Pardubic s Paříží? Brutální demonstrace levičáků mají ve Francii trvale zakořeněnou tradici a rabovací pakáž si zde ráda vezme jakoukoli záminku, jednou je to zdražení u pumpy a podruhé potyčka z grázlem, který při perlustraci chtěl ujet policii. Držel snad ministru Blažkovi někdo pistoli u hlavy, aby takto nejapně bájil?

Odezva byla okamžitá, taktéž nehorázná a zavrženíhodná, když pan ředitel organizace RomanoNet Michal Mika vidí v ministrově plácání nesmyslů „deklaraci bílé privilegovanosti a nadřazenosti".

Od ministra Blažka to nebyla žádná bílá nadřazenost, ale prostě sklon k neuváženým výrokům. Bylo by tedy dobře, kdyby si v letní době a nejen v letní době daly horké hlavy led na temeno a vážily si toho, co je pro naši zemi typické – ačkoli je to zlehčované a vysmívané, totiž sklon k uvážlivosti a umírněnosti. Bylo by dobré se toho držet na všech úrovních, od ministrů po mládence s horkou krví. Ti ať raději nechají kudlu doma. Jak vidno, k ničemu dobrému „kudla po ruce" neslouží.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Vřelé vítání

Víkend byl plný zahradních prací. Dokonce jsem i dobýval pařezy, musel jsem srazit jedli a malý smrk hnízdivec. Přitom, jak se ukázalo, pařez toho mrňouse byl mnohem pernější než pařez nebožtíka jedle.
Tp se dělo za asistence obou pejsků. V neděli vpodvečer bylo vše hotovo a naložil jsem tedy pařezy a větve a všechno možné do auta a že to odvezu do kontejnerů, co máme za humny. Zadní sedadla byla sklopená. Pejskové se domáhali, že pojedou se mnou. Ujišťoval jsme je, že jedu jen kousek a že se hned vrátím, ale nedbali a dělali ksichty.

Opravdu jsme se vrátil za deset minut. Vyběhli na ulici a hned ke mně a vítání to bylo, jako kdybych se vrátil z pěší výpravy na severní točnu. Moc hezké vítání. Dobře, že jsem je nevzal s sebou.