Jeden proti Babišovi
Ti co tam byli se shodují, že velkou zajímavostí sobotního sněmování hnutí ANO byla volba předsedy: našel se jeden (1) delegát, který hlasoval proti. Volba byla tajná, takže jméno známo není. Taktéž není známo, zda dokonce nebyl dopředu vybrán, ale to asi ne, protože kdyby se Andrej Babiš chtěl vyhnout hlodavým řečem o volbách typu Vladimír Putin, vylosovali by více dobrovolníků s úkolem hlasovat proti.

Přenesme se ale přes duchaplné či duchaprázdné vtipkování. Málo platné, ANO má stálých 30 – 35 procent podpory, skoro dvakrát víc než druhá na pásce ODS, z Babišových pobočníků Havlíček & Schillerová si kde kdo utahuje, ale žádný jiný lídr politické strany podobně aktivní a viditelné figury nenabízí. Vítězství v příštích volbách má ANO velmi pravděpodobné.

Podobně jako dříve Zeman, znepřátel si i Andrej Babiš významnou část médií udávajících tón. Jeho veřejné výstupy jsou spíš hysterické než koncepční. Vůči pěti stranám aktuální koalice má jen nadávky a slova pohrdání. Kdo jen trochu střízlivě uvažuje, musí si položit otázku, jak potom chce po vyhraných volbách s někým spolupracovat? Spekulace se točí kolem eventuální spolupráce s ODS. Ta by byla těžká, spíš nemožná. Babiš soustavně označuje Petra Fialu za lháře a všechny lidi kolem něho za neschopné amatéry. Přitom tato vláda nedělá nic jiného, než že se snaží uklidit po šíleném covidovém mejdanu, kdy nikoli pouhé miliardy, ne desítky, ale hned stovky miliard napadaly do kanálu. Babiš by měl Fialovi ruce líbat za to co dělá. To se tedy opravdu neděje.

Babiš by si naopak přál, aby ANO získalo více než 51% v parlamentních volbách a bylo by vymalováno. Stejně jako jeho neustávající útoky proti „polistopadovému kartelu" je i tato vize projev zcela zvláštního pojetí politiky: vlastně to není politika, protože ta předpokládá domluvu a kooperaci. To, že Babiš nechce domluvu s Okamurou (zatím to tvrdí), to je dobře a je to aspoň jedno malé světélko v temném tunelu budoucnosti. Babiš se do něho žene jako vřískající opičák, mávající kolem sebe prackami. Jak by se jimi chopil kormidla, to z jeho projevů na sněmování nevyplynulo. Stanoven byl jediný konkrétní úkol, že totiž by Aleš Juchelka měl zhubnout.

Dobrý, ale málo.

Návrat z bažiny

V neděli bylo moc hezky, zato v sobotu to začalo hodně vlhkou mlhou a přes den se rozpršelo, sice drobně, zato hustě. Odcapkali jsme si ranní okruh a po obědě dvojku. Vlhké pásmo mezi okrajem našeho Šmoulova a polem se proměnilo v močál. Pejskové, jak známo, močály milují.

Dál asi nemusím nic dlouze vykládat. Podařilo se mi Gari i Noru z bažiny vyhnat. Kupodivu Nora byla docela čistá, sice mokrá, ale jinak docela salonfähig. Zato Gari byla jak prase, nejen tlapy, ale i frňák měla od bahna. Zvláštní to jev, normálně je to opačně.
Došlo jsme až k brance. Otevřu – a Gari zamířila bez jakýchkoli keců a ksichtů rovnou ke vratům garáže, rovnou směrem ke sprchovému koutu. Nemusel jsem jí říct ani slovo. Byla tak zabahněná, že jí to samotné přišlo blbý...