Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu


 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
Opakování seriálu Steve Proška v Neviditelného psa z roku 1997
Z piety opakujeme v původní jazykové verzi i bez diakritiky (na klasické texty se nesahá)
Obsah: 1/Landing [*] 2/Raiders [*] 3/Good conduct [*] 4/České tance [*] 5/Expendables [*] 6/Pacification [*] 7/The colonial life [*] 8/Dudlík [*] 9/Press [*] 10/Intermezzo [*] 11/Čajový obřad [*] 12/FIGMO [*] 13/Camp [*] 14/Ministr [*] 15/The Seet California


Obraz vietnamské války ztrácí kontury od nánosem lží, který na něj namalovali lakýrníci zleva i zprava. To, co budete číst na stránkách Neviditelného psa, je autentické svědectví muže, který o sobě říká: Byl jsem pétépákem v deltě Mekongu!

Intermezzo

Prid LC je rozevrena, jako celisti prehistorickeho monstra. Z betonoveho mola po zavesnem moste vjizdi do propasti lodnich boku vozidlo za vozidlem. Rada signal men v oranzovych vestach, regulujicich svetelnymi elektrickymi lampami plynuly pohyb proudu kolon v modrych namornickych downgins, vykonava svou sluzbu nepretrzite nekolik hodin. Stojim spolu se svym tymem na kyvajicim se volne upevnenem catwalk, na zvysene palube LC lodi a sleduji vjezd zaveru konvoje do utrob plavidla.
Ruznorode huceni transporteru a tow tractors utichne a je nahrazeno temnym zvukem diesloveho motoru lodi. Rada cervenych svetel na pridi, blikanim oznamuje konec nalodovani vozidel. Po kratkem houknuti z pridniho watch deck, platforma mostu se pocne zdvihat a uzavirat plochou prid lodi. Otevrenym prostorem v hloubce podpalubi pod nasim mustkem pozoruji pobihani posadek vozidel, zajistujicich transportery drevenymi kliny a retezy, pro stabilitu namorni prepravy. Postrani plank stairs se vysunou pomoci jerabu na horejsi palubu.
Pristavni crew regulovane z pojizdneho caravanu uvolnuje kotevni lana z litinovych uvazniku na mole a swapies na palube LC pobihaji podle povelu palubniho. Dlouhe zafrkani lodni houkacky signalizuje Tugboat uvolneni z uvazu. Tugboat zakousnuty do portside vysunuje nasi lod do kanalu usticiho do vnejsiho bazenu pristavu. Pomalu proplouvame dopravnim pasmem vytycenym bojemi s klinkajicimi volne upevnenymi zvonci. Mijime posledni signalni znaky nahrazujicimi majakove veze. Tugboat se od nas odpoutava a dava se na cestu zpet spolu s pilotnim clunem. Na vezi harbormaster vzadu na pristavni hrazi, zablika signalni svetlo. Breh se od nas zacne vzdalovat, spolu s nim zvuky jerabu, zvoneni retezu a vrceni nakladacu. Na stozaru nasi lodi se rozvine rada pestrych praporku. Sbohem Da nang a bunies, radsi nikdy nashledanou, urcite projizdi v myslenkach odplouvajicich, mych nejvic.
Tropicka zelen se po ctvrt hodine promeni v tmavou masu splyvajici s horizontem. Zvlnene more, hvizdani vetru v lodnich pruvlacich se stava na nekolik dnu zabradlim, ohranicenym svetem stovek namornich vojaku.
Pisknuti boatswain pistalky mnohonasobne reprodukovane lodnimi speakry upoutava pozornost posadek.
"Now hear this!" , rozlehne se po quoter deckimperativ, "velitele sekci se shromazdi v jidelne poddustojniku v sesnact nula nula!"
Tri chevrony vecka, sevrene v paratech leticiho orla na limci me fatigues bluzy - poddustojnik prvni tridy valecneho namornictva Spojenych statu. Sesta platova trida. Odmena za nekolik vice mene nehledanych setkani a honicek s VC v bunnies kolem 13 highway, par krkolmych patrol na Mekongu a hlavne, uspesneho vlezeni do prdele prapornimu spookovy. Cast me sekce pod vedenim meho number two Florese se zacne spoustet po uzkem ocelovem zebriku do podpalubi mezi zaklinena vozidla.
Flores postrkujici BUs pred sebou nezapomene dodat: "Proshik, vyber nam tam nejakou leharnu, ne jako minule...." A mizi v otevrenem slipu. Zesiroka rozkrocenym krokem prochazim tunelovitym pruvlakem na starboard side lodi, smerem k PO jidelne umistene prostoru aftu. Mijim bocni palebna postaveni a pri pohledu na chlapecke tvare jejich posadky si uvedomim vekovy rozdil muzu Seabee a Fleet USN.
Jidelna podustojniku je ocelova prostora, s radou trubek ruznych velikosti upevnenych na strope. Barva svetle sedivych sten a rada neonovych svetel neprida na utulnosti. Kovove do paluby upavnene jidelni stoly a lavice. Jedinou ozdobou je na stene upevnena barvotiskova podobizna admirala Perryho, jehoz jmeno nase vylodovaci plavidlo nese. Pulty na vydavani jidla jsou jeste prazdne, pouze v jednom oddeleni lezi velka hromada cukrovych dounats. Hloucek mych kolegu, velitelu sekci a dva Ltys stoji pred dvouvalcem kavovaru. Beru nabizeny stereofome cup s cernou kavou, opatrne usrknu varici napoj.
"Attention on the deck!" zarve sluzba u vchodu.
Postavim se do pozoru, komicky drzim hrnek s horkou kavou podle boku. Ltcdr. Hamilton Scott velitel 15. stavebniho praporu zaloh valecneho namornictva Spojenych statu. Srozumitelne receno - petepaci more -. "As you were..." rozhledne se CO po Chow hall. Pak kyvne hlavou a ukaze na lavice jidelny. PO's se rozmisti po jidelne.
" Gentelmen... " zahajuje pozdne odpoledni shromazdeni -piliru ozbrojenych sil- CO, " ... prapor se presouva zpet do prostoru delty Meku, sekce se zucastni dokonceni formaci vypadovych bazi Special Forces Army. Mame na to sedesat dni. Pak ..," vesele se rozhledne po jidelne, " PACFLESUC odvolava nasi patnactku zpet domu do Kalifornie do Hueneme!"
Hromove - Hura - otrese kabinou.
"Vase sekce ..." prerusi vybuch euforie pohybem ruky dustojnik, " budou jeste dodrzovat po tuto dobu patrol missions s PTB v meandrech a kontrolovat flow traffic ..."
Trosku mne zamrazi pri vzpomince na nekolik dobrodruzstvi, prozitych za miridly dvacetimilimetroveho kanonu na pridi PTB. Ale hned mne napadne, ze tri vecka na limci mi snad pomohou se vyhnout podobnym pataliim.
Po ukonceni sezeni, pri vystupu na otevrenou palubu, prekvapi mne kotouc neskutecne krvaveho slunce, zasuvajiciho se do horizontu sediveho oceanu, zastavim se na aftu infrastruktury lodi.
"Zdrastvujte, mincman..." ozve se za mymi zady. CO ukoncivsi zasedani, pocitil touhu pocvicit si na mne svou znalost Lermontova jazyku. " Dobryj vecer, gaspodin kapitan.." neprilis nadsene odpovim, " .... romanticky zapad.." Ukazu smerem k zapadajicimu slunci. Skipper procedi zamyslene tlumenym hlasem:
" Kyc, uz abychom byli odtud."
Prekvapene se na nej podivam a navazu na jeho uvod. "Jsem tu pres pul roku, skipper, a doted mne neni jasnej koncept naseho cineni tady..."
Kyvnu hlavou smerem, kde tusim pevninu Kocinciny. "Nejste sam Prosek, podobne se cejti devadesat procent commisions.... vot byvaj," zakonci a pomalu odchazi smerem velitelskemu mustku. Smer, kterym se nas rozhovor zacal ubirat, mu asi pokazil chut k dalsi konverzaci. Velitelova sdilnost mne na nalade neprida. Pak ale pookreju, pripomenutim si noviny o nasi brzke derniere na tomto asijskem dobrodruzstvi, a vyrazim s potesitelnou zpravou na lower decks ke svym sverencum.
Muj CB team, sestaveny ze vsech stavebnich povolani, vcetne nove prideleneho lapiducha, ktery navzdory sve profesi je nejbojovnejsim elementem me skupiny, zastihnu u zaklinenych dvou a pul tunek a D ctyrky. Pomalovane pracovni uniformy s ustrihanymi rukavy. Namisto typickych sestihranych cepic, ruzne barevne pokryvky hlav, v nichz vynika Floresova barevna cepicka jakou nosil trpaslik Smudla. Nektere paze potetovane obrazci podobajicimi se sestave kramarskych obrazcu na jarmarcich. Konecne ani muj derby polirsky tvrdak nevyvolava pocit spokojenosti u zlatem opremovanych navstevniku nasich pracovnich pozic. Ale - Nam is Nam! Heslo " Do pekla uz nepudu, to sem prozil ve Vietnamu!", nuti privrit lecktere oci. Obvzlaste, kdyz sekce pracuje v intencich stabu.
Chlapi s potesenim vyslechnou novinu o blizske terminaci nasi ucasti v tomto nepopularnim konfliktu. Mezi zaolejovanymi hadry v tool box jednoho z vozidel se objevi tri sotva nacate lahve -Beafeater-, ktere nekolikrat obehnou mezi sekci, nezli s hopkanim zmizi skrz porthole ve vlnach za zadi lodi.
Vecere, vzhledem k neformalni atmosfere transportniho plavidla se konzumuje vetsinou kolem zajistenych vozidel. Polak Kazinsky se nas snazi obveselovat prskanim do foukaci harmoniky, coz dokaze zvednout nervy jinak klidnemu Jeffersonovy az do vyrovnani situace jednim BU's, ktery zapne svuj prenosny kazetak.
Zda se mi, ze blizkost naseho odsunu z tohoto absurdniho sveta narusuje jinak vyrovnane flegmatickou atmosferu me posadky. Po kratke porade s Elmadollarem a Floresem, rozhodnu se cast meho tymu poverit zcizenim nekolika baliku lodnich kuchynskych zasob a Jeffersona spolu s nami tremi zamestnant pri udrzbe dozeru.
"Bude se makat a kazdej bude drzet zobak!" kvalifikuje situaci Flores. " Vohnout hrbet, a jit si po svym, " doplni ho Elmadolar. Jefferson se nevyjadril, jen mne posunkem pumpnul o portorikanskej doutnik. BUs za doprovodu Kazinskeho psakrevcholerovani mizi v nitru lodi.
Zvednu hlavu k cernemu nebi zaplavenemu miliony hvezd, do jinych dimenzi.