Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
Opakování seriálu Steve Proška v Neviditelného psa z roku 1997
Z piety opakujeme v původní jazykové verzi i bez diakritiky (na klasické texty se nesahá)
Obsah: 1/Landing [*] 2/Raiders [*] 3/Good conduct [*] 4/České tance [*] 5/Expendables [*] 6/Pacification [*] 7/The colonial life [*] 8/Dudlík [*] 9/Press [*] 10/Intermezzo [*] 11/Čajový obřad [*] 12/FIGMO [*] 13/Camp [*] 14/Ministr [*] 15/The Seet California

Obraz vietnamské války ztrácí kontury od nánosem lží, který na něj namalovali lakýrníci zleva i zprava. To, co budete číst na stránkách Neviditelného psa, je autentické svědectví muže, který o sobě říká: Byl jsem pétépákem v deltě Mekongu!

Pacification

"Proshik" zasveholi prijemnym hlasem Lt Chayne, " ...mam pro Vas exelent job..."
Okamzite nastrazim usi pri medove znejicim hlasu velitele roty. Tohle holubi vrkani, je urcite predzvesti nejake kulisarny.
" Musime postavit ubytovani pro nekolik stovek uprchliku z provincii..." navazuje Lt. " Marines je svazeji z Cam ne, sem k nam na jih a my se jim musime postarat o strechu nad hlavou, " ukoncuje kratkou indoktrinaci dustojnik. A vzhledem k rade spolecnych chlastacich seanci, Lty vypustil proslov politickeho zduvodnovani nastavajici akce.
" Yes sir ..." zahucim a neshledavsi na jeho proposici zadnou neprijemnost, prechazim na technicke otazky proponovaneho projektu. Konec koncu, jsme tu -za bukem - pomyslim si a neco delat musime, zadarmo nas nikdo zivit nebude.
Buldozery a ladnmovers vyrovnana a vycistena plocha, asi jednoho ctverecniho kilometru rozlozeneho mezi elefant grass a jine tropicke fauny, zacina nabyvat civilizovaneho vzhledu. Elmadollar s okem prilepenym na hledi zememericckeho transitu upevneneho na zasouvaci trojnozce, mava pravou rukou na jednoho s bazantu pobihajiciho s cervenobilou tyci mezi hromadamy nacervenale hliny a stojicim buldozerem, na kterem spokojene baffa rozvaleny Jefferson doutnik.
Stojim nad stolkem plnym roztocenych roli pozemkovych planu, pod strechou ze zeleneho stanoveho kanvasu upevneneho lany na kulove konstrukci. S loga pravitkem a cisly pocmaranym blokem, snazim se zjistit, kde jsme uleteli v podplanovani nasich pozemnich priprav. Elmadollar mavajici rukama jako lopatkama vetrneho mlynu, presvedcuje Kazinskeho, ze vykop latrin ma byt proveden o desitky metru dal, nezli nestastny instelater, spolu s nekolika Newbies dotahl vodovodni trubky. Oba dva znesvareni odbornici dorazi k arbitrazi meho stolecku. Primotajici se k nam Flores, se zajmem posloucha jejich lamentace a moje namitky, az svou fistuli rozetne gordicky uzel.
" Nemyslite, vy lockos, ze je to jedno, kde gooks serou?"
Elmadollar i ja se zacneme smat absurdnosti nasi disputace, jen Kazinsky se pitomne zepta: " A co budu delat s tema trubkama?"
Odpoved o umisteni trubek, mu doporuci Jefferson z vyse trunu sveho buldozeru.
Z dalky zaslechneme charakteristicky klapot helikopter. Kridlo stroju UH 1 zacina nasedavat na kruhovou plochu bylim krizem oznacenou Landing zone. Z trupu stroju eskortujici marines zacinaji vyhanet hloucky Vietnamcu, jejichz cerne pyzama spolu se spicatymi klobuky charakterizuji zemedelske obyvatelstvo bunies. " Shit...," zanadavam, " dyt my nemame ani postaveny stany...."
Z jedne z dosednuvsich helikopter, Marines kapitan spolu s ARVN plukovnikem prichazi k nasemu polirskemu postu.
" .... how come your camp ...," zacina uvod buzerace marinacky kapitan, "neni pripraven pro prijem presidlencu?!"
Bliknu pohledem na hloucky Vietnamcu sedicich nezucastnene na bobku po plose budouciho tabora. Jejich bezvyrazne tvare s mnoha bezzubimi usty, se mne meni ve stada ustrasenych kraliku. Spise podvedomne nezli naschval zahucim k vojacky blbe tvari dustojnika: "Ty curaku..." "What do you say?" vystekne na mne. "Oh, prominte pane, to bylo mou materstinou...," a dodam, "... neco jako I'm sorry..."
Lampasak se prekvapene podiva a prehnane ostrym pohledem objizdi cely nas okolo schromazdeny tym. Ze zadu do mne stouchne Flores a Jefferson zahulaka:
"Get those fucking gooks of may way...," a zacne turovat sve D-4.
Kapitan se obrati na sve marines a zarve radu prislusnych povelu. Hloucky Vietnamcu se pohnou do vymyceneho prostoru sveho budouciho domova. Marinacky kapitan se spolu s protivne se tlemicim plukovnikem ARVN uprdeli pod jednou ze stanovych strech, na zidlich za skladacim stoleckem. Po nejake dobe, mne feudalnim pohybem pozve ke stolu. "Jak dlouho Vam to veme to tady dodelat?" zepta se odmerene.
Zavolam Florese, ktery mne prinese stojan a pouzdro s plany. Za Floresovy pomoci roztahnu pred vyjevenym papalasem nekolikametrovou roly NAVCRIPAS pomalovanou radou cisel a hustych grafikonu a zahajim prednasku. Podle meho predpokladaneho usudku, po peti minutach zjistim, ze mluvim s blbem. "Doufam, ze vite co delate!" dulezite zakonci moji lekci. Plukovnik ARVN k tomu s nasladlym usmevem dodava: "Hlavne ze mate zabezpeceny prostor...," a ukaze na Concertina draty, ohranicujici nas pozemek.
Z jeho poznamky usoudim, ze mu spis jde o zajisteni presidlencu pred jejich moznym utekem, nezli protekci proti VC.
V pristich hodinach vzdusny most dorazi s dalsim nakladem, opet pripominajicim zoufalou masu kraliku. Nechavam mezi privezene Vietnamce dovezt nekolik cisteren pitne vody, a zdvorile se jdu zeptat kapitana, co budou mit gooks k veceri. Touto otazkou jsem evidentne prekvapil oba dva papalase, a donutil je k premysleni a k pohybu. Marinak zacne prskat do mikrofonu PRC, po nekolika minutach se zvedne a dustojne odkraci k pripravene Gunship, stojici na kraji Landing zone v zavesu s plukovnikem ARVN. Z otevrene strany Gunshipu na mne jeste staci zahulakat, snazici se prervat motor stroje, abychom sebou hnuli. Vzorne mu salutuji na odpoved. Aniz bych vyckal odletu chapperu, vracim se zpet k memu polirskemu stolecku, kde Flores trpelive vysvetluje udivenemu Kazinskemu, ze i dustojnik USMC muze byt imbecil. Za zady zaslechnu vir lopatek stoupajici helikoptery.
Exploze zaclouma nasim pristreskem. Rada praskavych vystrelu M sesnactek podporovanymi kratkym stakatem M sedesatky, nas prinuti prikrcit se mezi drevene krabice z naradim. Zahlednu horici trup odletavajici helikoptery padajici zpet k Landing zone z vyse nekolika desitek metru. Stroj se rozleti na kusy pod prudkym dopadem na zem. "Action station ..!" hulakam na svuj tym, ktery vcetne Jeffersona, pri zvednoucim se vybuchu, zaletel mezi hromady staviva slozeneho vedle me polni uradovny. Zahlednu ostrahu marines v pokleku mirici zbranemi smerem k na zemi lezicimi gooks u pristavaci plochy. USMC Lt. rychle organizuje odsun Vietnamcu z prostoru exploze, a ja se davam pres urovnanou plan na cestu k nemu. Nekolik namornich pesaku jiz vytahuje ohorela lidska tela z trosek chopperu. Lty mne ukazuje na tri zastrelne Vietnamce lezici opodal.
"Dyz se Huey zacal zvedat, jeden z gooks do nej neco hodil, asi granat ..." vysvetluje mi. Pak ukaze na jedno z ohorelych tel polozenych stranou.
"Kapitan to dostal taky."
Otacim se k nasemu pristresku.
"Jeffry..., " zarvu na prave vylezajiciho Jeffersona z hromad stavebniho materialu, "prines sem body backs! " "Gladly!" zahulaka Jefferson, ja se otocim k marinakum a reknu "what a pitty ..."
Lt se na mne podezrivave podiva. Rekl bych, ze mi neveri. Rekl bych, ze pravem.