Druhá várka
Druhá část personálu ruské ambasád s rodinami odletěla v pondělí odpoledne do Ruska. Od úterka bude v obrovském komplexu ambasády fungovat sedm diplomatů a 25 osob z personálu. Konzuláty v Brně a Karlových Varech ale zůstávají na původních stavech, stejně jako naše konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu.

Budova ambasády patřila až do vypuknutí války bankéři Jiřímu Popperovi. Během války sídlilo ve vile německé gestapo. Po válce se Popper snažil ke svému majetku vrátit – jenže jeho osobní přítel, takto prezident republiky Edvard Beneš, jeho vilu věnoval Sovětskému svazu jako poděkování za osvobození. Prezidentské padoušství tedy není novodobý vynález.

Kdyby byly normální poměry, Rusko by mělo mít pro svých sedm diplomatů nemovitost o rozměrech někdejší vily Terezy. To je dům na rohu Vozové a Italské v Praze 3, je dostupný i ze spodní části Riegerových sadů. Před válkou to bylo sovětské velvyslanectví a podávali si tu dveře levicoví pokrokáři a připravovali tu půdu k převzetí moci sovětskou expoziturou zvanou KSČ. Dodnes je mají děti v čítankách.

Je někdy až neuvěřitelné, jak se ty dějiny pomalu táhnou.

Babiš znovu žalován
Obžalobu znovu podává policie na Andreje Babiše a Janu Mayerovou z poškození finančních zájmů EU a dotačního podvodu ve věci Čapí hnízdo. Návrh teď bude zkoumat státní zástupce Jaroslav Šaroch. Pro normálně myslícího člověka je to jasné šméčko, v džungli právního systému nic normálního neexistuje. Andrej Babiš se okamžitě ozval, že je to předvolební tah, nicméně ono opravdu neškodí připomenout, jak se věci mají.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Novum

Návštěvu kocoura na naší zahradě ohlásí Gari s Norou velmi hlučně. Vrhnou se ze svých křesílek k proskleným dveřím a už už jen čekají, kdy je vypustím dveřmi z kuchyně. V ose východu je jezírko, Gari ho obíhá zprava, Nora zleva, mají prastarou taktiku obklíčit a zničit. Zatím se jim párkrát podařilo něco převrhnout, největší úspěch této operace spočívá v tom, že ani jedna, ani druhá do jezírka nespadly (v souvislosti s honem na kocoura, za jiných okolností tam Gari samozřejmě zahučela, ještě jako malinká).

Tentokrát byly pěnově tiché a jen zíraly – na jezírku přistál kačer. Měl tyrkysovou hlavičku a moc mu to slušelo. Vyťapkal na břeh, prošel se po trávníku (sekal jsme ho ve čtvrtek) a pak se zase do jezírka vrátil.
Jestli hodlá se nastěhovat i s milostivou paní a vyvést mladé, pak přesvědčím Gari s Norou, že je to zvláštní druh kocoura s tyrkysovou hlavičkou.