Nejagilnější český politik se jmenuje Mikuláš Minář. Po úspěšné demonstraci na pražském Staroměstském náměstí jeho Milión chvilek zorganizoval protestní shromáždění ve čtyřech stovkách našich měst a vesnic. Stranou nezůstala i naše Zvole a sousední Vrané nad Vltavou. Petice na „podporu prezidenta" má už 770 tisíc podpisů, miliónová hranice je v pásmu reality, takže Minář si mohl troufnout oznámit Letnou na první jarní den. To je opravdu síla. O síle Minář mluví. „ Je načase ukázat naši kolektivní občanskou sílu," píše na Twitteru. V jistém smyslu je trochu pozdě. Volby byly loni na podzim a to je v demokracii ten pravý čas ukázat sílu. Do nich si Mikuláš Minář netroufl jít, Fialova koalice utrpěla nevýhru, kdežto Babiš získal druhý nejlepší volební výsledek v historii obnovené demokracie. Demonstrace jsou „na podporu prezidenta". Návštěvník z Marsu by se mohl domnívat, že náš premiér je v domácím vězení, sužován jakousi juntou a dostává jen suchý chleba a vodu na přilepšenou k tvrdé pryčně. V reálu se mu nic neděje, těší se ohromné podpoře, ministerský předseda s ním udržuje styky založené na spolupráci a respektu. To jenom hloupý dvojministr Petr Macinka se na vlastní pěst pokusil prezidenta vydírat a podvodně se při tom oháněl údajnou premiérovou podporou, aby obstaral ministerské křeslo hlupákovi Filipu Turkovi. Prezident to rázně odmítl a odjel na dovolenou. To věru není důvod, proč by se mělo milión lidí vyhrnout do ulic a na jeho obranu nastavit hruď. A že je Petr Macinka hlupák dokázal o víkendu v Mnichově, když se vecpal mezi dospělé seriózní lidi, posadil se hned vedle Hillary Clinton a jeho pokusy poučovat elitu teď běhají po sítích jako humoristické video. Na pokračování se můžeme těšit, další kolo trapnosti se odehraje ve Varšavě. Takže znovu, jaký je smysl vzedmutí, vyvolaného agilním Mikulášem Minářem za rozpačité asistence opozičních politických špiček, které se nechávají natáčet mobilem, jak poslušně stojí v davu? Návštěvník z Marsu by si řekl: nejspíš předčasné volby. Kdyby tohle návštěvník z Marsu řekl přešlapujícím promrzlým politickým špičkám, dozvěděl by se: proboha, jen to ne. To by byl výprask jak u Chlumce nad Cidlinou. Martin Kupka by už nesehnal dohromady SPOLU (leda by pohár trapnosti vyzunkl na ex) a opozice by dostala nařezáno a s žalem by vzpomínala na nevýhru z podzimu 2015. Takhle my tu žijeme. Dodám ještě jedno upozornění. Se sloganem „jsme slušní lidé a musíme se postavit proti těm neslušným" je třeba zacházet velmi opatrně. Nejlíp je strčit ho hodně daleko do kouta ve špajzu. On těch – míněno touto optikou - „neslušných" je víc a mohli by se nasrat.
Nic. Však mám taky na polštáři tričko a před usnutím si balím hlavu. Naučila mě to Gari. |