![]()
![]() Ale o to teď nejde, tématem je peklo, tedy chystané obstrukce. Nastane smutný negativní obraz boje už dobojovaného. Babišova vláda chtěla zavedením EET přinést do státního rozpočtu peníze, které jinak unikaly šedou ekonomikou. Opoblok jí v tom populisticky bránil obstrukcemi. Byly volby, karty se obrátily, a teď se vláda snaží dát rozpočet ne do pořádku, ale vyvést ho z cesty do propasti, takže ANO podle zásady „když mi dáš facku, dám ti dvě" bude její snahy obstruovat. Přitom až ANO příští volby očekávaně vyhraje, mohlo by mít problém když ne vyřešený, tak aspoň zmírněný a hněv lidu by se obrátil na Fialu a jeho tým a pomohl by ANO volby vyhrát. Logika a troška machiavellismu by tedy opozici napovídaly, aby kušnila a vytvářela dusno, ale nakonec aby tu horkou kaši vlastníma rukama opoblok umíchat nechala – popularitu mu to rozhodně nezvedne.
Kdepak. Babiš se rozhodl dělat peklo. Bylo by dobře, kdyby se to stalo. Nakonec by z toho profitovalo i ANO, až bude vládní stranou. Obstrukce a poutání k pultíku by měly být prostředkem poslední záchrany v absolutně mezních rozhodnutích. Naši předkové v říšském sněmu i demolovali lavice, i to patří k demokracii. Je ale hloupé, když se obstrukce stanou rutinní parlamentní praxí a k tomu to zřejmě směřuje, pokud se řád nezmění. Jak to dopadne uvidíme. Nezbude než krátce zauvažovat nad Babišovým konceptem. Politik, je-li politikem, by se měl snažit o konsensus. Babiš nastoupil jako protestní síla Akce Nespokojených Občanů. Všechny kolem sebe označil za zloděje a polistopadový kartel. Získal značnou odezvu, nespokojených občanů je vždycky dost. Ale není jich nadpoloviční většina. Útokem proti SPD a ČSSD dal najevo, že chce na sebe strhnout absolutně všechny nespokojené. Že nechce být politikem, tedy člověkem hledajícím spojence s dohodu. Chce být „capo di tutti capi".
Na to se mu se dá říct jen jedno:
K čemuž došlo a už když jsem vyjížděl ze Zvole, vítr rozfoukal mraky a udělalo se hezky a po celou dobu, co jsme byli na obědě, bylo pěkně. Vrátil jsem se do Zvole. Pejskové byli rádi a když jsem jim řekl, že půjdeme ven na procházku, jejich nadšení bylo bezmezné. Nepřišli o procházku.
|