2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 11.2. 2004,
  • Dva čeští horolezci zahynuli ve Vysokých Tatrách
  • Sociální demokraté chtějí pomalejší zdražování regulovaných nájmů, původně mělo jít o tři vlny po 10% do roku 2006
  • Čtyři kandidáti se ucházejí o post Ústředního kontrolního úřadu, jsou to poslanci Karel Vymětal (KSČM), Miroslav Beneš (ODS), viceprezident NKÚ Dušan Tešnar (ČSSD) a Bohdan Dvořák (za US-DEU)
  • Šéfové koaličních stran se shodli na souboru opatření ke stabilizaci zdravotnictví
  • Jihočeští zastupitelé se postavili proti rozšíření Temelína o dva další bloky a budování úložiště paliva
  • Počasí v Praze: V noci na úterek sněžilo, přes den bylo kolem nuly


    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Hra o důvěru
    Nečekané a věru že předčasné smrti tehdejšího prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomíra Voleníka je třeba mnohonásobně litovat. Litovat je dlužno i stav demokracie v Česku. Stane se, že umře vedoucí figura, jenže od demokratického systému očekáváme, že nebude závislý na jednotlivcích. Čekáme, že bude mít nastavené mechanismy, jež vyberou odpovídajícího nástupce. Lubomír Voleník byl dobrý člověk, tak jaký problém, copak v Česku není žádný jiná dobrý člověk, který by ho nahradil?

    Potíž je v tom, že ho vybírají politické strany a že hodnota Lubomíra Voleníka spočívala mimo jiné v tom, že měřil všem stejně, bez ohledu na vlastní stranickou příslušnost. Byl nezávislý, v tom tkvěla jeho síla a tím - paradoxně - ztížil situaci eventuálnímu nástupci. Protože, jak to vypadá, dalšího nezávislého kontrolora si nad sebou politické strany nepřejí a pokud přejí, nedávají to najevo a pokud to říkají, sotva kdo jim věří.

    Bohdan Dvořák je jeden ze čtyř kandidátů, o kterých bude Poslanecká sněmovna rokovat. Proti němu stojí komunista Karel Vymětal, za občanské demokraty Miroslav Beneš a za sociální demokraty Dušan Tešnar. Má zkušenosti z práce v Nejvyšším kontrolním úřadě a svým dosavadním počínáním, včetně působení na politické scéně,a to je co říct, si získal a hlavně udržel důvěru veřejnosti. Stojí za ním Unie svobody, že by to byl průvodce na cestě do propasti? Sociální i občanští demokraté by pro něho mohli zvednout ruku, jenže by to znamenalo takovou míru sebezapření až svatosti, jakou budou snad předstírat, až stanou před soudnou stolicí Boží. Zatím jsou nohama na zemi a sympatičtější jsou jim politické kšefty. Varianta Tešnar v křesle prezidenta a Beneš jako jeho viceprezident, ta se k současným móresům hodí více.

    Kdyby k tomu došlo, neznamenalo by to automaticky pro Nejvyšší kontrolní úřad katastrofu. Jenom by se ta stranická nezávislost ocitla v prapodivném světle a v tomto světle by byly zkoumány a posuzovány všechny další kroky úřadu. Pokud sněmovna zvolí Dvoráka, bude to pro naši demokracii povzbudivý signál. Pokud dopadne obchod "já na bráchu" a z voleb vzejde tandem Tešnar - Beneš, řekneme si, že věci jsou takové, jaké jsou.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jen po bílých
    Nedávno jsem zaslechl chlapečka, jak volá na tatínka:
    "Počkej na mě! Já musím jít po bílých!!
    Ohlédl jsme se.
    No ovšem, chlapeček kráčel, či spíš poskakoval po chodníku a pečlivě se vyhýbal černým čtvercům v mozaikovém chodníku..
    Taky jsem to dělal v jeho věku. Byla to klopotná cesta ze školy na Sladkovského náměstí na Žižkově dolů k Bulharu, kde jsme bydleli. Někdy jsem si zamanul, že celou cestu půjdu jen po bílých - nebo jen po černých, záleželo na rozhodnutí.
    Pak už to nešlo.
    Mozaikové chodníky zvolna ztrácely svoji tvářnost. Nebylo to naráz, opravdu to postupovalo zvolna. To přišli kopáči a vykopali příkop a natáhli kabely nebo trubky a příkop zaházeli, ale už nikdy nepřišli ti pánové s kladívky a rozříznutou pneumatikou pod kolenem. Přišli asfaltéři a ledabyle ránu zamázli a zbyla po nich černá jizva. Vzpomínal jsem si na pána, který mě káral, když jsem si kopal do maličké dlaždičky jako do míče: "Stojí padesát haléřů!" Zastyděl jsem se a vrátil jsem dlaždičku do mezery v uvolněné dlažbě.
    Byl jsem pěknej vůl.
    Dneska tu jsou mozaikové dlažby znovu a mám z toho nevýslovnou radost. Když se s nimi začalo, a bylo to hned pop převratu, bylo mi trochu líto, že ty dlaždičky vypadají nově, že nemají tu eleganci ochozené dlažby. Teď už ochozené jsou. Asfaltové jizvy mizí. Zůstávají jen jizvy v duši.

    PSÍ PŘÍHODY: Jako Hanč a Vrbata
    Strašná vánice přepadla Prahu v pondělí večer. V té největší čině jsme se s Bartem vydali na procházku. Částečně proto, že mě baví vzdorovat živlům, částečně proto, že jsem chtěl dělat nějaké fotografické experimenty. A Bart? Ten je ochoten vyrazit kdykoli, i kdyby venku padali tajtrdlíci.
    Což částečně byl ten případ.
    Chumelilo o sto šest. Nikde nikdo, jen šílenec, a kromě něho já a Bart by v takovém nečase vyšel z domu. Čepici jsem měl až na nos, hlavu mezi límci, postupoval jsem v náklonu. Došel jsem na začátek ulice Mrázovka. Otočil jsem se - a Bart nikde. Chvilku jsem čekal. Za rohem má Bart čuchací místo - vždycky se tam na chvíli zasekne.
    Po nějaké době se objevil a běžel více méně ke mně. No konečně, uvažoval jsem. Že ti to ale tentokrát trvalo. Copak tam asi může vyčuchat, pod vrstvou čerstvého sněhu? Inu, vyčuchá. Je to pes, táhly se mi jalové myšlenky hlavou.
    A co se táhlo Bartovi hlavou?
    Uběhl deset metrů a pak se najednou otočil a běžel tryskem na opačnou stranu.
    On mě neviděl, uvědomil jsem si v tu chvíli. On bloudí jako Hanč a Vrbata před vrátky vlastního domu!
    Zařval jsem na něho. To slyšel a celý šťastný, že nezahyne bídnou smrtí, s ušima plácajícíma hnal se ke mně a děkoval mi otíráním hlavy o nohu.
    Děkuju ti, pane, jsi moje hlubina bezpečnosti, bez tebe bych šel a šel, až bych sešel bílou smrtí z tohoto světa.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI