![]()
![]()
Kdyby každý zůstal neutrálem, Píseň napsali dvanáct let po skončení Velké války, která navždy zničila světovou pozici Evropy a odsoudila ji k druhořadosti, teď už je to ještě nižší pozice. Devět let po složení písně oba autoři i s Jaroslavem Ježkem, autorem melodie, prchali do Spojených států. Tehdy také neutrálních, ale jen na dva další roky. Pak se staly zatraceně „utrálními" a skončilo to atomovou bombou. Je až zvláštní, že zkušenosti dvacátého století nevygumovaly myšlenku neutrality z politického slovníku. V rozmanitých podobách se vyskytuje u nás také. Na Slovensku se dokonce stala vládnoucí ideologií pod nálepkou „nezávislé politiky čtyř azimutů". Při povstání Maďarů v roce 1956 se operovalo myšlenkou „neutrality": v praxi to mělo znamenat vystoupení z vojenského bloku ovládaného Moskvou. Však taky Moskva si to nenechala líbit a maršál Ivan Koněv povstání rozjezdil pásy svých tanků. V našich současných podmínkách propagátoři neutrality či její sofistikovanější podoby „politiky čtyř azimutů" mají na mysli oslabení vazeb v rámci NATO, nejlépe pak vystoupení z NATO. Čemuž samozřejmě fandí Moskva. V tomto duchu navrhuje soudružka Konečná pořádat o této věci referendum v naději, že „lid rozhodne": referendum se vždycky vyhlašuje proto, aby „lid rozhodl" tak, jak si přeji. Podle toho se volí otázka. Háček je v tom, že ta politická neutralita je vždycky ve prospěch jedné či druhé strany, pokud se sporné strany výslovně nedohodnou, že „neutrála" nechají na pokoji, jak se to přihodilo Rakousku po Druhé světové. Takže zůstalo neutrální a zůstane takové, dokud… se to nezačne řezat. Neutralita se může týkat i jednotlivce. Ve veřejné debatě můžete zůstat neutrální. Pokud nebudete otevírat ústa jindy než abyste se napili piva, nechají vás v klidu. Jakmile ale začnete být sví a nezávislí, čili neutrální, sežerou vás všichni: čárkovaní proto, že nejste puntíkatí a puntíkatí za to, že nejste čárkovaní. Je to prostě tak, že když jste v nějakém společenství a vykřikujete, že chcete být nezávislí a být s každým zadobře, volky nevolky podporujete opačné společenství. Ta „utralita" časem vždycky neutrála dožene. Tak to je a nelze se z toho vyvléct. Proč to tak kategoricky tvrdím? Protože to tak vždycky bylo.
V ledničce jsou ovšem i další pochoutky, jim nedostupné. Chovají k nim úctu, obdiv, možná závist. Teď ale mají zamotanou hlavu.
|