Začíná to být jasné, na stůl půjde německá karta
Pomalu se rýsuje, jaká bude propagační strategie Putinova Kremlu. NATO se rozhodlo reagovat na konfrontační ruskou politiku posílením své obrany. Útočit na francouzskou armádu nebo na švédské zbrojení by asi nemělo velký propagandistický efekt. Součástí NATO je ovšem i Německo (z raného mládí vzpomínám na propagandistickou smršť komunistické vymývárny mozků kolem tohoto tématu). Takže německé zbrojení bude v hledáčku. A už to jede: Jaké to budou vojenské tradice, k nimž se znovuzrozená německá vojenská moc bude vztahovat? Bude to Drang nach Osten Řádu německých rytířů, šířících v Pobaltí „západní hodnoty“ ohněm a mečem? Bude to agresivní pruská vojenská tradice Fridricha Velikého a brilantní vojenské umění zlopověstného pruského generálního štábu vítězícího v mnoha válkách mimo jiné i na našem území? S německou vojenskou mocí mají neblahé zkušenosti doslova všichni jeho sousedé. Tohle přece musí zabrat. Amerika se stahuje z Evropy a Rusko se z evropského dění vyčlenilo coby spolupracující aktér. Zbývá tu Německo, ta hrůza! Nastává tak situace, která byla cílem Německa v první a do jisté míry i ve druhé světové válce – periferní velmoci – USA a Rusko - jsou mimo a na kontinentě dominuje Německo. Ve dvacátém století se musel spojit prakticky celý svět, aby realizaci tohoto cíle zabránil za cenu dvou světových válek. Dnes tuto situaci pomáháme sami vytvořit s odzbrojující naivitou a lehkomyslností. Německý militarismus zvedne hlavu a není moci, která by mu stála v cestě. Politicky rozdělená, zadlužená a migrací rozvrácená Francie může obtížně bránit německé hegemonii v Evropě . Velká Británie ji poprvé po třech stoletích akceptovala, v právě uzavřené kensingtonské dohodě podpořila neomezené německé vyzbrojování a uzavřela se svým tradičním soupeřem bilaterální vojenský pakt. Jaká je česká politika za této situace? Dnešní vláda je smířena s protektorátním postavením, zuřivě bojuje cizí války a věří, že to jako vždycky bez našeho velkého přičinění nějak dobře dopadne.

Tohle teď pojede, bude to všude kolem nás. Odkud jsem citoval sentence o Drang nach Osten? Že by Vidlák? Nebo byla komunistka Kateřina Konečná jako každý den v televizi? Možná taky a bylo by divné, kdybychom toto či podobné od nich neslyšeli. Konkrétní citace o německých rytířích a protektorátní podřízenosti české vlády jsou převzaty z článku Jiřího Weigela Pandořina skříňka se otevírá z webu Institutu Václava Klause.

Vidlák a Konečná budou hlásat totéž, ale méně uhlazeně.

Německá karta u nás spolehlivě zabírá. Obrana proti tomu není žádná. Jenom možná nějaká ano. Jde přece o zbrojení, tak by bylo dobré nedělat takové šílenosti, jako nakupovat neexistující polní kuchyně za nesmyslné peníze. Ale to je příliš důmyslný požadavek, zjevně nesplnitelný.

Záhada hlavolamu

Nora je léčena. Odpoledne jsem byl na veterině, má troje prášky na rozehnání boule na obličeji. Zřejmě je to otok vyvolaný zubem, chudák malá. Už jsem se zmiňoval, že k pašování prášku do útrob psa dobře slouží paštika májka. Já taky rád májku. Potud je vše harmonizované.

Někdy až moc harmonisované. Odpoledne jsem jaksi mimoděk zašel k pelechu naší Gari a hned u pelechu kelímek od májky. Kde k němu řišla? Přece i neotevřela ledničku. Nebo jsme ho nechal na stole? Je to vypotřebovaný kelímek a Gari si otevřela odpadkovou zásuvku pod dřezem?

Příliš mnoho otázek. Odpověď jediná: prázdný kelímek na zemi. Tvrdá realita, která potře všechny teorie.
Potře je májkou.