Kdo do čela ODS
Volby dopadly - s vítaným (nepředvídaným) výpadkem rusáckého výsadku Stačilo! - předvídaně – Babišovo ANO zvítězilo o parník a opačnému táboru tentokrát pánbůh nepřál, voliči nezůstali doma). Petr Fiala správně reagoval tím, že se napříště vzdává funkce předsedy ODS, nebude do ní kandidovat. Kongres se bude konat v lednu a ODS si na něm zvolí nového předsedu.

Kandidaturu ve čtvrtek oznámil nepochybně sympatický a úspěšný člen Fialovy vlády, ministr dopravy Martin Kupka. Krátce po něm se do boje přihlásil i ostravský Radim Ivan. Mnohé oko se ale stáčí k jihu Čech, kde rebeluje úspěšný hejtman Martin Kuba.

Odbočím: tohle bude trochu problém. Až by mělo jít na širší podporu a nedejbože na volby, rozlišovací schopnost širokých vrstev není velká a Martin Kupka a Martin Kuba budou leckomu splývat jako dvojjediná osoba.

ODS bude muset řešit dva problémy. Předsedu a příslušnost ke Spolu.
Do ledna daleko, deklarovaní zájemci dva, uvažovaný jeden navíc, další přibudou. Debaty o vhodnosti / nevhodnosti mohou být poutavé, význam bude nulový.

Co ale s příslušností ODS ve Spolu?
Tady záleží na tom, jaký směr chce ODS nadále držet.
Zatím je to na naší politické scéně tak, že panuje imbecilní dualita protestní versus demokratické strany.
Imbecilní je to věcně. Na ANO není nic protestního. Jako „hnutí" je absolutně integrované do systému a jeho principál je životně závislý na podpoře ze strany systému. Žádný protest nerealizovali, žádnou korupci neodhalil, Jsou to všechno jen kecy plesky. Ovšem také krádež pojmu „demokratický" je kec, protože to implikuje „nedemokratičnost" protistrany: demokracie je založena na tom, že v ní existují protistrany. Na ANO nic nedemokratického není. Nálepka „demokratický" je blbost.

Že je něco blbost ale neznamená, že to nefunguje.

V kampaních Babišovo „protestní" vřeštění funguje a taky mobilizace proti „nedemokratickým silám" funguje. Žijeme v tom už od doby obnovy demokracie v zemi, jenomže před tím se strašilo na jedné straně komunismem a na druhé straně vykradením země a taky to byla jedna blbost proti druhé blbosti.

Takže zpátky k věci, zpátky k otázce, kdo bude zdali má být ODS součástí jakéhosi Spolu.
Pokud má pokračovat pitomost „protest kontra demokracie", pak je nezbytné, aby ODS koexistovala s neexistující TOP 09 a jihomoravskými lidovci. Dokonce jsem zaznamenal nápad, že by Spolu mělo přibrat Stan. To by pak byla demokratická sestava jako řemen a do party by chyběli jen Piráti.
Pokud by ale měla jít ODS na trh sama, musela by nabídnout víc, než bláboly o malém státu (nedosažitelné) a vyrovnaném rozpočtu (nedosažitelné). Musela by odhodit balast hodnotových hesel a jít cestou konkrétní praktické politiky. Ta se osvědčila v jižních Čechách Martinovi Kubovi.
Je ochotna jít touto cestou? Pochybuji. Ono je to moc práce a kecy jsou snadnější. Také Martin Kuba zjevně pochybuje a proto se do souboje se svým skoro jmenovcem ani s pyčou Radimem Ivanem nehrne.

Nemám právo vyčítat…

Potkali jsme souseda, vedl pejska. Moc roztomilý pejsek. Chválil jsem ho a pán na to, že je to mlaďoch, je mu sedm měsíců. No a mlaďoch, aby dokázal, jak je čiperný a roztomilý, se ke mně vrhnul a poskákal mi tlapkami fungl čisté kalhoty, které jsem si včera vlastnoručně vypral.

No, jsou to lesní kalhoty, na plese diplomatů mě v nich nepotkáte. A vzpomínám, jak jednou Garina, to byla úplně malinká, poskákala manželský pár vyštafírovaný do divadla… Mé poskákané kalhoty jsou malá splátka za vinu tehdy spáchanou.