Další nápad z dílny SPD
Japonec Tomio Okamura, povoláním profesionální český vlastenec, opět přišel s nápadem. V odůvodněných případech by mohla být zveřejněna státní příslušnost podezřelého nebo obviněného. Podle návrhu se tím má „zajistit transparentnost a bránit fámám v případě, že informace dostupná není". Důvod je jasný. Tomio Okamura se snaží držet prapor protestního antisystémového hnutí, ale v coby v pořadí třetí nejvyšší ústavní činitel a předseda koaliční strany nepůsobí jako rebel věrohodně. Takže přemýšlí, jak posílit vadnoucí podporu. Nenávist vůči cizincům v SPD zatím spolehlivě fungovala. Kolem návrhu zbytečného zákona bude rozruch. Bude se o tom psát: vidíte? Už teď se píše.

Což je to, oč tu běží.

Kriminalita u nás celkově klesá. Loni bylo evidováno 95 tisíc objasněných trestných činů (objasněnost 45 %), cizinci měli prsty v 11 tisících. Ten podíl 11 – 12 % je celkem dlouhodobý. Nejvíc zlobili Slováci a Ukrajinci – protože jich je u nás nejvíc. S ohledem na celkový počet se do křížku se zákonem dostalo 1,9 % Slováků, pokud jde o Ukrajince, tam je to ještě nižší, 0,65 %. Málokdy u nás mají malér s policií Vietnamci, Mongolové a Rusové, horší je to s lidmi původem z Balkánu.

Okamura možná svůj návrh prosadí, protože nic není vyloučeno. Měl by platit od roku 2027, rozhodně ale i po dalších volbách do poslanecké sněmovny. Pak se může stát, že v kauze „chirurgové z dovozu" už nebude mít imunitu. V médiích se tedy bude s ohledem na transparentnost a ve snaze zamezit dezinformacím psát, že flastr dostal „Tomio Okamura, český občan s japonskými kořeny".

Osud stromečků
Náš okruh vede alejkou (vykácena), k dubu (200 let starý strom, poražen) kolem oplocenky – a tam po výkopu 180 cm široké rýhy pro vodovodní potrubí vznikl dvacetimetrový průraz lesem. Moje podání odboru životního prostředí (dřív než se začalo kácet) mělo osud hrachu vrženého proti stěně. Jako vždycky, dodám ještě.

Najednou přišli lidé, navrtali díry a podél jedné strany toho dvacetimetrového průrazu nasázeli stromečky, jehličňánky. Jistě jich jsou stovky. Zasadili, odjeli. Teď, jak byla ta vedra, jsme při našem okruhu vnímali (tedy já vnímal, Gari a Noře jsou stromečky fuk) jak vadnou. Teď, když konečně zapršelo, snad některé ožijí.

Tak to je, když hospodářem je stát. Kdybyste ze svého vysadili stovky stromečků (kolik to asi stálo?), nechali byste je pochcípat?
Ne. Nejste stát.