Směr Hrad, pal!
Semlelo se to ho za jediný den tolik, až oči přecházejí. Vláda představila veřejnosti rozpočet se schodkem 310 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová vysvětlila, že to není překročení zákona o rozpočtové odpovědnosti, protože zákon se týká jen rozpočtu schváleného sněmovnou a ten byl v rychtiku, kdežto teď se předkládá jenom změna a té se zákon netýká. Tak tohle je právní ekvilibristika, že by lepší ani Zeman nevymyslel.

Že se peníze z obrany přesunuly do rozdávání voličům je jen třešnička na dortu.

Vládní schvalování rozpočtu se protáhlo, takže se nekonala schůzka ústavních činitelů u prezidenta: dostavil se jen předseda senátu Miloš Vystrčil a jistě si pěkně popovídal s předsedou poslanecké sněmovny Tomio Okamurou. Muselo to být srdečné setkání starých kamarádů, ty vzájemné sympatie z nich cákají na všechny strany. Hrad měl pro tuto schůzku připravené teze pro zamýšlenou deklaraci o našich aliančních závazcích a působení v zahraničí. Bojovný ministr zahraničí Macinka vzkázal nesouhlas s touto deklarací, která ještě neexistuje. A taky vzkázal ban na padesát diplomatů jmenovaných za Fialy, přichystaných odcestovat na mise ve na ambasádách.

To všechno je málo překvapující, čekalo se to. Mě ale zaujala poznámka Andreje Babiše, že Petr Pavel už zahájil kampaň pro své opětovné zvolení v roce 2028 a že by koalice, tedy šestikolka ve složení ANO, Moto, SPD a přilepenci, měla postavit společného protikandidáta. Tomio Okamura nápad s nadšením podpořil.

Že by Pavel zahájil předvolební kampaň? Nebylo by to trochu brzy? Vždyť ještě nedávno dělal nerozhodnutého a teprve čerstvě utrousil, že by o tom jaksi uvažoval. Spíš to vypadá na Babišův ofenzivní nástup. Je jasné, že politiku dělají osobnosti a bude se to stupňovat. Babiš je bezpochyby charismatická osobnost, schopná přitáhnout doslova miliony voličů. Nějaký Martin Kupka nebo Vít Rakušan mu v tom nesahají po kotníky. To i Ivan Bartoš byl zajímavější a jemu nebezpečnější protivník. Je tedy celkem logické, že Babiš svoje hnojomety zaměří právě na Hrad.

Třeba se to změní, zatím to tak vypadá.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Potíže s terasou
Podél domu směrem do zahrady máme dřevěnou terasu. Nikdy s ní nebyly potíže, mám tedy na mysli potíže v souvislosti s pejsky, jsme přece ve psí rubrice. Až teď v poslední době…

Nora je čím dál špatnější na nožičky. Na dlažkách jí to klouže a bojí se vstoupit i na terasu, když vidí, že je ráno ojíněná. Ráno ji tedy vypustím a musím hlídat, kdy všechno obejde a očenichá a uvolí se k návratu a pak musím vyběhnout, samozřejmě v pyžamu a županu, a posloužit jí jako lodivod: pojď tudy, tady to neklouže…
Důvěrou neoplývá, ta naše Nora. Jako bych ji někdy v minulosti zatáhl do úzkých. Ale mohl bych s tím třeba začít...