Kam míří prezident
Prezident Petr Pavel se pořád ještě těší nadpoloviční podpoře. Počet odpůrců je také velký, silně nad čtyřiceti procenty. Prezident dal najevo, že se o znovuzvolení pokusí, pokud se nenajde někdo jiný, silný a akceptovatelný. Dá se to přeložit do běžné mluvy jako pohádkovou frázi, že král předá svoji korunu jen tomu, kdo si ji zaslouží. No, když si vzpomeneme na poslední přímou volbu, z Pavlových soupeřů si samozřejmě vybavíme nepřehlédnutelného Andreje Babiše. Máme v paměti uloženého ještě někoho jiného? Danuši Nerudovou… ale pak bych musel žádat Grok o pomoc. Takže podtrhnuto, Pavel asi kandidovat bude.

Co dělá pro znovuzvolení? Do kampaně je daleko, nicméně každé jeho politické vystoupení je sledované. Nebylo jich v poslední době málo. Podpořil Meeting Brno. Podpora byla interpretovaná jako podpora brněnského sjezdu sudetského landsmanšaftu. Takže známe jedno téma budoucí kampaně, se kterým se bude muset střetnout. Ovšem pozor: sudetskou kartu bere do ruky jen ten, kdo se nechce umazat. Chopil se jí svého času Miloš Zeman a vyhrál s ní proti Schwarzenbergovi. Podporou Meeting Brno se Pavel vydal ve Schwarzenbergových stopách.

Nezůstalo při tom. Krátce po sobě se dvakrát vyjádřil k evropským záležitostem. Je pro užší integraci a pro zrušení veta a s tím souvisí i agitace ve prospěch přijetí eura. Tím vším se ocitá uprostřed kulturní války – ale jako účastník na jedné straně, ne jako nestranný arbitr. Tak totiž se v Česku prezident vnímá – jako symbol státnosti, jako sudí s píšťalkou na fotbalovém hřišti, kde najednou hraje několik týmů s proměnlivých počtem hráčů se třemi míši najednou. Sám se brání označení „lídr opozice", ale každým takovým vystoupením se k pozici demobloku blíží. Což říkám velmi ohleduplně k nestranné hlavě státu… ve skutečnosti s ním pozici sdílí.

Po deprimujících deseti letech s Milošem Zemanem máme na Hradě zase někoho, kdo dokáže víc než důstojně republiku reprezentovat. Svým ztotožněním s jednou stranou nutně vyvolá protitlak. Kdo proti němu půjde do voleb jako kandidát té druhé strany? Zatím se o nikom reálně nemluví, ale ať to bude kdo to bude, nevyhnutelně zvedne prapor opačného tábora. Nebude to tábor ANO? tam přece žádné ideje nejsou. Půjde se o patro níž. SPD… nebo ještě do hlubšího suterénu, kde je Jindřich Rajchl.

Že straším? Přál bych si, aby to byly jen straky na vrbě. Nicméně si myslím, že více nestrannosti a nadhledu by neškodilo, a to nejen s ohledem na příští prezidentské volby.

Dnes o kočce
Počasí že by psa nevyhnal? Možná, že platí pro kočky taky. Posuďte sami. Jel jsem v poledne do naší sámošky na návsi, mlíko, chleba, sejra. Postavil jsem kolo na stojánek, nakoupil, vracím se a koukám…

Máme u nás krámskou kočku. Potuluje se od rán do večera nedaleko vchodu. Neloudí. Neleze dovnitř. Prostě, líbí se jí být u krámu. Dneska pálilo sluníčko a napadlo ji, že si ustele ve stínu mého kola.

Přitom… máme před krámem něco jako loubí, stínu je tam dost. Když prší, nezmoknete. Jenže jí se zalíbil stín mého kola.
Ano, jsem tak krutý, že jsem odjel. Sobecky jsem si odvezl svůj stín a chudáka kočku nechal, aby si lehla do chládku betonového loubí. Jsem hrozný, já vím.