Hra o média
Andrej Babiš jednal v úterý s ministrem kultury Klempířem po boku s řediteli České televize a Českého rozhlasu. Už v půl desáté vydal o tom prohlášení. On je fakt ranní pták, s ním musí být radost spolupracovat! Vydal o tom prohlášení samozřejmě na Twitteru, Babiš žádná média nepotřebuje. Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média „ovládnout“, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají, ujišťuje.

Dosavadní poplatky, to v podstatě byla daň s konkrétním určením, na co se vybrané peníze použijí, daň uvalená na domácnost, eventuálně na firmu. Kdybychom byli normální stát, který hospodaří tak, že vybírá daně a ty pak rozděluje podle potřeby na různé účely, musel by Babiš vysvětlit, jaké účely vezme zkrátka: policii? Školy? Tím, že odpustí tuto cílenou daň, bude vláda opravovat míň silnic? Kdyby to bylo takto, myšlenka „zrušit poplatky" by vyvolala menší nadšení, protože někde bychom se museli uskrovnit.

Jenže jsme stát, který si navykl prožírat dluhy v duchu Švejkova „to se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou". Žádnému sektoru újma nenastane. Ministr Ota Klempíř sice kolem toho trapně bruslil, když řekl v DVTV, že peníze půjdou z rozpočtu ministerstva kultury, ale znovu opakuju – nepůjde to na úkor ničeho, v rozpočtu ministerstva kultury nemám v podstatě kde škrtat, ale to je nesmysl tak velký, že se tomu nikdo ani moc nedivil. Nesmysly k Motoristům neodmyslitelně patří. Vláda si prostě vypůjčí víc, tečka. Kolik to bude?

Pokud by částka odpovídala tomu, co média veřejné služby dostávají dnes, plus záruka v podobě inflační doložky, bylo by pak těžké hovořit o „konci demokracie". Konkrétní částku budeme diskutovat v pondělí na vládě, ale ať už bude výsledek jakýkoliv, bude pro obě média férová a předvídatelná, protože bude obsahovat inflační doložku, ujišťuje Babiš ve zmíněném příspěvku na Twitteru. Potíž je v tom, že blázni se radují nad jakýmikoli sliby, ovšem radovat se nad sliby politiků je výsadou totálně šílených bláznů.

V této souvislosti si ale připomeňme ještě jiný Babišův slib, že totiž veřejnoprávní televizi a rozhlas sloučí. O tom se přestalo mluvit a zaplať pánbůh za to. To by teprve byl konec… čeho? Demokracie určitě ne. Ale zcela jistě konec institucí, které bez problému fungují, mají své publikum a odvádějí prvotřídní práci. Holt někomu vadí. Bohužel tomu, kdo má v dnešní vládní sestavě vliv mnohem větší, než jaká je jeho reálná voličská podpora.

Do lijáku nejdu
Hrozili, že bude pršet od rána. Naštěstí se jako obvykle netrefili, takže ranní okruh jsme odbyli – bylo to v suchu, jak se hezky říká v přeneseném slova smyslu a tentokrát i doslova. Pak holt začalo pořádně pršet a o suchu nebylo ani řeči.

Do toho nejdu… řekla Nora Ljubě. Já byl v suchu, protože jsem byl v Praze na pracovní schůzce. Ljuba tedy šla jenom s Gari. Když jsem se vrátil, Nora do mě strkala čumákem. Umím číst, co to znamená: Tys mě tu nechal! „Vždyť bys stejně ani nechtěla," argumentoval jsem. Marná snaha. Výčitka, to je stejně hodnotná radost, jako procházka. V lijáku dokonce mnohem lepší.