Vláda bude bez NERVu
Vláda Andreje Babiše zrušila NERV, Národní ekonomickou radu vlády. „Nabízí se otázka, zda vláda NERV nezrušila, aby jí odborníci nerozmlouvali neodpovědné rušení našich reforem a nebezpečné zadlužování," napsal k tomu na Iksku Petr Fiala. No, spíš je to tak, že v duchu zavedené tradice každá vláda zruší cokoli, co by mohlo připomínat předchozí vládu. Je to podobný rituál, jako když pes pokropí patník pokropený jiným psem, který tudy šel o pět minut před ním.

Je třeba litovat zániku NERVu?
Spíš by bylo třeba litovat, že vláda Petra Fialy házela doporučení NERVu do koše. NERV kupříkladu navrhoval (budeme se držet mužského rodu) zavést výpověď bez udání důvodu. Jako nemravný nápad zavrhla ideu školného na vysokých školách (zde bych okamžitě zavedl školné přinejmenším na institutech typu „sociologie genderu" a podobně). O slučování mrňavých obcí se jen planě diskutuje. Bytovou výstavbu Fiala svěřil šílencům od Pirátů a dopadlo to katastrofou. Doporučení přijímat zahraniční pracovníky neprošlo před odbory. Všechna doporučení lze najít zde.

Ke cti NERV je třeba připsat tlak na úpravu penzijního systému. Ten se Fialově vládě podařilo prosadit a Babiš dá úpravy na špalek pod katovu sekyru: chce se zalíbit svým voličům. Ti jsou namnoze ve věku dosti vysokém. Až zhoubné důsledky osekání penzijní reformy dopadnou, budovou pod drnem, právě tak jako Babiš a budou si o tom moct pod tím drnem povídat. Ale Babiš by to udělal stejně, NERV nenerv, protože to zapadá do konceptu „pomáhat našem lidem" a přes to nejede vlak (a po Babišovi potopa).

Zánik NERVu je smutná událost. Ubylo rozumných lidí v nejvyšších patrech státní moci. Škoda jen, že předchozí vláda na většinu návrhů nereagovala, jinak by po ní nezůstala sekera v řádu čtvrt bilionu (kterou Babišova vláda ještě zvětší).

Kontrolní otázka: co si myslíte, byl NERV pro zavedení daně na tiché víno?

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Zablácené tlapky
Zima povolilo, nastalo bláto. Je v podstatě horší než obyčejné bláto: země zůstala ještě zmrzlá a jen na povrchu se mazlavá hmota. Sprchový kout v garáži je opravdu skvělá věc.

Si myslím já. Pejskové ne. Gari se mě snaží obelstít tím, že vždycky obětuje jen dvě nohy a dvě zbývající se snaží ušetřit. Jednou si stoupne na okraj sprcháče (je řešený jako hodně nízká vana, rantl tak deset čísel nad podlahou) a jednu nohu pokrčí. Nora, ta se o únik nesnaží. Ví, že jsem neoblomný a že není na světě cesta, jak tomu tragickému údělu uniknout. Vstupuje do lázně s výrazem mučednice a věří, že ji utrpení přivede rovnou do psího nebe, kde je všude bahna po kolena a sprcha nikde žádná.