Nabídka konspirační teorie
Máme za sebou týden politických přestřelek a kdo ví, co se o víkendu a v pondělí semele před tím, než znesvářené strany nasednou do dvou letadel a odletí separátně do Ankary, kde společně obdrží od Trumpa kartáč. Zpočátku to vypadalo, že Babiš jen trpně přihlíží, jak si Macinka zvyšuje popularitu u svého tři a půl procentního publika. Jak čas šel, přitvrzoval a teď už je docela vpředu. Copak asi za tím je?

Ne, nenabídnu konspirační teorii. Nevím o žádné. Ani na konspirační teorie moc nevěřím. Taková konspirace totiž předpokládá, že někdo vymyslí plán. Asi znáte ten žertík: chceš-li Boha rozesmát, svěř se mu se svým plánem. Plán by musel někdo vymyslet. Aby to byla konspirace, musel by mít kolem sebe příčetné lidi schopné plán pochopit. Když pochopilby i, museli by být důslední a ukáznění, aby dílčí pokyny naplnili činem. No, možná se někdy něco takového někomu povedlo, ale dvojhlavá telata se taky někdy rodí. Ne moc často.

Co tedy Babiše radikalizuje? Souvisí to s tezí, že prezident Petr Pavel je lídr opozice.

Ona ta opozice opravdu není žádný „blok". Na jednom křídle máme wokistické extremisty Piráty, na druhé straně milovníky mešního vína lidovce. Někde ve stínu je neexistující strana TOP 09, která sdílí se STAN sympatii ke všemu pokrokovému, protože pokrokovost je zdroj dotačních peněz, zejména evropských. Jádrem opozice je ze setrvačnosti ODS. Taje jak sněhulák na slunci a neví, jestli ji vede Kupka nebo Fiala, jestli je pro euro nebo proti. Jenže všichni dohromady mají jeden veliký trumf, je to Andrej Babiš. Společný protivník plní jejich žíly odhodláním. Je to jejich živá voda.

Koho z jejich předáků by si naopak Andrej Babiš měl vyvolit jako cíl pro dělostřelbu? Víta Rakušana? O něm a jeho straně už řekl všechno, co se dá i nedá říct. To není protivník. Zato Petr Pavel s třemi a půl miliony hlasů za zády je jiná liga! Cíl řádově jiných rozměrů, než třeba ten šéf TOP 09, jak on se vlastně jmenuje.

Opozice nemá žádného lídra. Když nemá, je nutno ho vyrobit a toho procesu jsme právě svědky. Že by přece jen konspirační teorie? Vyčkejme vývoje.

Hlavně počkejme, co se odehraje v Ankaře. Babiš tam jede se svým ministrem obrany Zůnou, který nesouhlasí s vládním mandátem. „Je tu mandát vlády, podle kterého by měla vláda postupovat, ale to neznamená, že my, jako SPD a pan ministr Zůna, nemáme vlastní názory. Pan ministr s názory hnutí souzní," vysvětlil to předseda sněmovny Okamura.

Takže Babiš jede do Ankary se svým ministrem obrany, který nesouhlasí s dokumentem v jejich aktovce, ale prezident Pavel škodí republice tím, že jede do Ankary a hlásá to, co mají v dokumentu v aktovce. Tohle není konspirace. To je politický koncept podle hesla „je to blbý, bude se to líbit".

Jako každý rok
Bylo horko, pak lilo… Ve čtvrtek už nebylo nic, na co bych se měl vymlouvat. Musel jsem vzít zahradní nůžky a pustil jsem se do keřového javoru. Nebudu to rozvádět do epické šíře. Jen připomenu, že kdyby to byla zábavná povznášející práce, nevymlouval bych se na horko a déšť a bylo by to už dávno hotové.

Je to tak každý rok.
Výsledek? Okudlaný keřový javor a hromada větviček. Je jich asi milión. Mám na to plachtu. Naházím větvičky do plachty a odvleču do auta a broukám si u toho dětské říkadlo „běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru; ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá".
Jako každý rok.

Rozestřu plachtu, načež přichází Nora a ulehne na plachtu. Strašně ráda leží na plachtě. Myslí, že jsem ji rozestřel pro ni.
Jako každý rok.