Světe div se, máme volby
Dnes, tedy v sobotu, skončí druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Píšu svoji glosu v pátek. Kdybych nevěděl, že ty volby jsou, z médií bych se to nedozvěděl, pokud bych nepátral s horlivostí hledání „vlevo dole". Nezdá se, že by volby do Senátu většinu veřejnosti moc vzrušovaly.

Netřeba se nad tím pozastavovat. Naopak, z určitého hlediska je to dobře.

U nás se přímá volba do Říšské rady zavedla v roce 1873. Volit mohli jen plátci daní podle určitého systému. O devět let později se snížila hranice z deseti na pět zlatých ročně, voličů přibylo. Po reformě v roce 1896 směli volit všichni daňoví poplatníci a po další reformě v roce 1907 se zavedlo všeobecné, rovné, tajné a přímé volební právo. Volit směl každý muž starší 24 let bez ohledu na majetek. Zlomyslně dodám, že o dalších sedm let později se svět posral a od té doby ho nikdo nedal dohromady...

Berte to ale jen jako nejapný žertík. Fakt je, že dodnes visí ve vzduchu zásada, že „čím víc voličů, tím víc demokracie". Proto experimenty s korespondenční a elektronickou volbou, také posouvání věkové hranice někam do školních lavic pod pochybným heslem „mladí mají právo rozhodovat o své budoucnosti". Pokud z předchozích řádků cítíte pochybnosti starého anarcho-konzervativce, cítíte správně.

Nakonec nám zůstává jen jeden census, tedy jedno omezení: tím je zájem o volby. Také v pátek a v sobotu do dvou odpoledne půjde ve třetině státu volit ten, kdo chce. Ví, co je to Senát, jaká je jeho úloha a jak důležitá bašta rozumu to je.

Proč je to bašta rozumu? Protože do něho volí ti, kdo o Senátu něco vědí. Ano, tak jednoduché to vysvětlení je.

Přejme si, aby volili dobře.

Neoblomná
Ljuba se vrátila z práce. Šli jsme s Gari a Norou vítat. Gari jako vždycky první. Když Ljuba vystupovala z auta, div jí nepodrazila nohy. Nora stála skromně opodál. Gari to omrzelo a vrátila se domů na pelech. Nora dál stála opodál. Ljuba se pokusila dálkou zavřít vrata. Nešlo to. Nora stála v cestě paprsku.

"Tak poběž, pojď mě přivítat," lákala ji Ljuba. Nora stála dál.

No ovšem. Stála u kufru v naději, že uvnitř je nákup a že z něho kápne něco k snědku.