![]()
![]() Ne dosti na tom. Dvě další klíčové figury ANO, Karel Havlíček a Radek Vondráček seznámily na tiskové konferenci veřejnost s úmyslem ANO vyvolat referendum o čtyřech otázkách: korespondenční volbě, přijeté eura, migračním paktu a právu veta v EU. Všechna čtyři jsou diskutabilní a v demokratické společnosti se o nich diskutuje – mezi lidmi i na platformě zastupitelské demokracie. V diskusi je její podstata, proto máme systém politických stran, proto máme pravidelně se konající volby, aby jeden názor a jeden pohled nemohl být zabetonován na věčné časy, jako je tomu v diktaturách. Stručně řečeno, v referendu vítězí ten s větší hubou. Odkaz na švýcarský příklad je stejného rázu, jako odkaz na to, že ve Skotsku chlapi nosí sukně. Svým návrhem si ANO padlo do náruče SPD, které má takzvanou přímou demokracii v názvu: jakmile je demokracie s přívlastkem, je to vždycky diktatura. ANO si zřejmě usmyslelo tento stát rozsekat na kůlničku na dříví: způsobí ústavní žalobu stran valorizace důchodů, která nemůže skončit jinak než bolestně, ať soud dopadne jakkoli. Zpochybňuje vůli státu k vlastí obraně, jiné slovo než vlastizrada mě nenapadá. Ke čtvrtečnímu návrhu ANO na čtyřnásobné referendum ně taky napadá jediné slovo: rozvrat.
Měl jsem zato, že Gari ho nepotřebuje. Má páteř v pořádku a běhá jako třeštiprdlo, takže se zahřeje. Ale co to? Místo aby se cpala ke dveřím, cpala se ke mně a ke kabátku. Já chci taky!
|