2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 19.9. 2003,
  • Ministerstvo informatiky chystá zákon podle něhož by rozesílání spamových mailů mohlo být pokutováno až 10 miliony korun
  • Soud potvrdil platnost výpovědi zaměstnanců pošty, která byla před šesti lety vyloupena a lupiči tehdy ukradli 30 milionů korun
  • Navzdory protestům ombudsmana Motejla, který se zastával občanů neplatících činži, vystěhovává radnice ve Slaném neplatiče, neboť ani neprojevili snahu s věcí něco dělat
  • Poslanci výboru pro veřejnou správu si přeje mírnější úspory stavebního spoření
  • Akcionáři bývalé IPB žalují český stát za škody jež jim vznikly při likvidaci této banky včetně policejního zásahu
  • V Liberci spustili ve spalovně dioxinový filtr
  • Sdružení Pražské matky uspořádaly v Praze závod s kočárky
  • Počasí v Praze: Krásný slunný den, bylo poněkud tepleji než ve středu

    Hledají se zájemci o spolupráci při výrobě první české zombie-komedie - stačí napsat na e-mail brutto@volny.cz a dozvíte se další. Jde o nevýdělečnou nezávislou produkci. Mezi zombie se přihlásili i spisovatelé Ondřej Neff, Jiří Walker Procházka a Vlado Ríša. Staňte se i vy součástí šíleného podniku!

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zvyk je zlatá košile
    Šéf newyorské burzy Richard Grasso získal od této ušlechtilé instituce sumu odpovídající 4,2 miliardám korun na odměnách. Vzbudilo to pohoršení a též pozornost hlavního finančního kontrolora státu New York Alana Havesiho. Kontrolor vyzval Grassa, aby odstoupil. Tímto krokem, domnívá se kontrolor, se obnoví důvěra investorů. Jakápak asi odměna by byla dost nízká nebo ne moc vysoká, aby investoři byli plni důvěry a státní kontrolor se nehněval? Dvě miliardy korun? Dvacet korun? Kdyby Grasso pracoval za dvacku, investoři by byli nedůvěřiví, protože by bylo jasné, že v čele burzy stojí magor. Grasso si ale vzal přes dvě stě miliónů dvacek a investoři jsou nedůvěřiví, protože mají pocit, že v čele burzy stojí finanční Otesánek.

    Přenesme tuto otázku do našich podmínek. Ukázalo se, že pět členů představenstva České konsolidační agentury si rozdělilo 20 milionů korun za vládní asistence dozorčí rady složené z politiků, kteří si rozdělili miliónů šest. A můžeme se ptát nanovo. Měli členové představenstva pracovat za dvacku a členové dozorčí rady zadarmo? Kde je ta hranice správné výše odměny?

    Vysoké platy agentura zdědila z dob, kdy fungovala coby Konsolidační banka a v bankovním sektoru tak vysoké platy jsou. Potud je vše normální.

    Vysoké platy manažerů jsou proto vysoké, že manažeři jsou lidé mimořádných schopností a těchto schopností využívají tak, že podnik jimi řízený vykazuje vysoké zisky. Takže, pokud podnik vydělá dejme tomu miliardu, proč by neměl manažer vydělat deset miliónů? Nebo dvacet? Záleželo by i na nabídce a poptávce na trhu manažerů, i zde funguje ruka trhu.

    Takto uváženo asi není zas tak moc zajímavé, kolik vydělávají manažeři a členové správních rad, jako je spíš zajímavé, kolik zisku vytvářejí podniky a instituce jimi řízené. Pokud by tedy ta Konsolidační agentura přinášela státu obrovský užitek, proč by se na úspěchu neměli podílet její manažeři? Proč by neměli být bankéři bohatí, když jsou bohaté banky?

    Jenže to je ten problém našeho Absurdistánu. Manažeři zde mnohdy mají vysoké příjmy ne proto, že dobře dělají svoji práci a jejich firmy kvetou, ale protože je jaksi zvykem, že manažer má mít vysoký příjem, a jak by to vypadalo, kdyby měl příjem nízký. Zmínka o tom, že v bankovním sektoru jsou vysoké odměny obvyklé budí kyselý úsměv v zemi, kde banky krachovaly jako když hrušky padají se . A že k tomu přihlížela dozorčí rada složená z politiků je jen třešnička na tomto nelibě vonícím dortu.


    Jako velký úspěch pokládá tato vláda rozpočtový schodek ve výši 115 miliard. Člověk bezděčně vzpomíná na časy opoziční smlouvy. Jak se všichni rozčilovali, když schodek přesáhl sedmdesát miliard korun! Nu co, čas rozčilování pominul a nastoupila tupá rezignace. Na zasedání v noci na dnešek vláda schválila návrh rozpočtu s uvedeným schodkem. Jednala taky o svém nalezenci, o balíku jedenácti miliard. Z něho se projí jen část - nezbytní zemědělci si vyplakali 1,2 miliardy na projedení, rozumné jsou 2,8 miliardy na dopravní infrastrukturu a 1,7 miliardy na vysoké školy. Věda a výzkum dostanou 800 milionů. Třeba by mohla věda a výzkum vyzkoumat, jak ten schodek opravdu zásadně snížit. Jenže coby se potom projídalo, kdyby si vláda přestala vypůjčovat od budoucích generací dle hesla po nás potopa?

    RODINA A PŘÁTELÉ: Noční knižní samoobsluha
    Večer jsem se vracel domů ulicí U Mrázovky. Asi na polovině cesty stojí tři kontejnery pro tříděný odpad, pro sklo, plasty a papír. U kontejneru na papír stál nějaký pán a soustředěně se v něm vrtal.
    Přiblížil jsem se a co vidím: kontejner je plný knih! Jako kdyby tam někdo vysypal celou svoji knihovnu. Pozdravil jsem pána a zaujal vedle něho vrtací polohu. Dal jsem se s ním do řeči. Zajímal jsem se, jakému knižnímu žánru dává přednost.
    "No, mě zajímají knihy o historii, a taky něco veselého," řekl ten pán.
    V zápětí jsem našel Paměti komorníka císaře Františka Josefa I. To je kniha, která vyšla nejdřív za první republiky a pak ji vydali znovu někdy v šedesátých létech a trochu ji pokazili rádoby vtipnými komentáři. Ale text komorníkových memoárů zůstal zachovaný.
    "Tohle je skvělá kniha o historii!" doporučoval jsem.
    Pán se na mě nedůvěřivě podíval.
    Vrtal jsem dál a vyvrtal soudničky Františka Němce.
    "A tohle je zase náramná sranda! " znělo doporučení.
    Další nedůvěřivý pohled.
    Dvakrát zhrzen coby doporučovatel, to mi stačilo. Odešel jsem. Večer jsem o tom vyprávěl mé kamarádce Sněhové Vločce a její dceři Malé Vločce. Malá Vločka zajásala, že by ty knížky chtěla.
    No a když jsem pak šel na procházku s Bartem, zastavil jsem se u kontejneru.
    Komorníkovy memoáry a soudničky Františka Němce tam nebyly.
    Že by si je odnesl ten pán a že by moje doporučení přece jen zabralo?
    To je otázka, na niž nikdy nenajdu odpověď.

    PSÍ PŘÍHODY: Jak to vlastně bylo se Šogo?
    Mezi Bartem a Šogo panují vztahy vcelku - jak to nazvat? Civilizované? Jeden druhého si nevšímají. Někdy ano, někdy si Šogo všímá Barta.
    Jako například, když se Bart se Šogo viděl poprvé. Sněhová Vločka přivezla Šogo autem, já už byl s Bartem a mým autem na místě - chtěli jsme jít na společnou vycházku. Když Vločka zastavila, šli jsme s Bartem obě dámy přivítat. Vločka otevřela zadní dveře, Bart k nim přiblížil čumák, načež Šogo strrrašlivě zavrrrrčela a vycenila zuby. Vločka není zvyklá na psí rvačky a příhoda ji vyvedla z míry. Já i Bart jsme zůstali klidní, víme, že dokud neteče krev, nejde o nic, a i když krev teče, tak záleží na tom, kolik jí teče a odkud teče.
    Onehdy jsem přišel s Bartem k Vločce do bytu. Když tam jdu pro Šogo a nikdo není doma, Šogo je v pohodě a společně ve třech odcházíme na procházku. Jenže tentokrát byla doma Malá Vločka, tedy dcera. A Šogo vyletěla na Barta stejně, jako tenkrát, když se Bart přiblížil ke kufru auta. Zase to strrrašlivé zavrrrčení a Bart zajel ven na schodiště.
    Bart je gentleman, nikdy se nepere se ženskejma.
    Večer jsem to s Vločkou rozebíral. Dělalo jí to starosti. Vyjádřil jsem názor, že dokud neteče krev, atd.... atd.
    Pak jsem si všiml, že v předsíni je na parketách krvavá skvrnka.
    Tak ona Šogo stačila Barta ťafnout! Ale kam? Nic neříkal!
    Neříkal, protože je gentleman.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI