Hra o slova, ale důležité jsou prachy
Je to naprosto zbytečná invektiva: Andrej Babiš podle Fialy „žadoní" , aby vláda předložila nově zvolené sněmovně rozpočet. Že prý je to absurdní. Ono to není absurdní a není to žadonění. Babiš chce to, co Fialova vláda nedodala, totiž návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Média propírají rozměry rozpočtové díry, shoda není, leda v tom, že jde o dvoucifernou sumu, samozřejmě v miliardách. Třicet, čtyřicet miliard, to býval předmět vražedných politických sporů. Dnes je to pakatel, Petr Fiala se ho snaží zamést pod koberec a tvářit se u toho, že se nic nestalo. Miroslav Kalousek k tomu poznamenává:

To je velmi neprofesionální. Jedná se buď o neochotu nebo o neschopnost předložit současně dva související návrhy rozpočtů tak, aby spolu korespondovaly. Především je to ale zjevné porušení zákona. Vláda udělala v řadě oblastí spoustu užitečné práce a měla by od ní odcházet s čistým stolem. Urychleně by proto měla vykonat to, co jí zákon ukládá. Schválit rozpočet SFDI a předložit ho sněmovně současně s návrhem státního rozpočtu. Pokud nectí zákony své země vláda, těžko to pak vyžadovat od jejích občanů.

Stejného názoru je i Národní rozpočtová rada: vláda svou zarputilostí porušuje zákon. Jenže ona to asi není jenom zarputilost, ale malér nad maléry. Kolem „kauzy rozpočet" se zvedá docela slušná bitva a už se v diskusním prostoru objevují argumenty jako „hajlující Turek" a „estébák Klempíř". To vše je jenom pěna slov. Pěna se ale tvoří kolem něčeho pevného a to je v tomto případě zásadní otázka KDE JSOU TY PRACHY.

Asi by bylo nejlepší vzít hadr, pěnu utřít a společně najít řešení, jak tu díru zasypat. V atmosféře seriózního jednání by samy od sebe vyhasly nesmyslné spory, které k ničemu nevedou a jenom otravují vzduch.

Jsem pro ně sklo

Při ranní procházce se k nám přihnali oba francouzští pontři, Axík se svým synkem. Přiběhnou, krouží kolem našich holek, načež zmizí.

Zajímá mě jejich totální ignorace mé osoby. Jiní pejskové si mě aspoň všimnou, dají najevo, že vnímají moji přítomnost. Tihle dva.. nula. Absolutní nezájem. Jsem míň než vzduch, nejsem ani vakuová bublina ve vzduchové vrstvě.

Jako je absolutní nula v teplotě, já jsem pro ty dva absolutní nula v existenci. Jsem Pan Není.