Očekávané stalo se skutkem
Navýšení televizních a rozhlasových poplatků po patnácti letech nezbytné, daň z mobilů a potrestání podnikové sféry jsou činy sebevražedné: nezbývá než opakovat to, co jsem tu už psal, dnes, kdy sněmovna udělala další ze zhoubných rozhodnutí ve volebním roce. Coby stoupenec veřejnoprávních médií přesvědčený o jejich potřebnosti mám jen jednu perverzní útěchu. I kdyby to sněmovna neschválila, na postoji Andreje Babiše a jeho věrných by se nic nezměnilo. Babiš je rozhodnutý obě média zničit. Ono to ale nebude tak úplně jednoduché, jak si představuje. Babiš přece jenom není Trump a Česká televize není Panama. Kdopak asi bude chtít dělat generálního v Babišově sloučeném telerádiu? Jana Bobošíková? To už jsme tu měli.

No právě. Doba bojů kolem Bobovize byla ve srovnání s dneškem hodně idylická. Tenkrát jsme si jenom nadávali…

Ale nepředbíhejme. Vláda dnes slaví vítězství a k dalším vítězným počinům se brzy dostane. Je ještě několik bodů v programu, jak definitivně nasrat veřejnost, než přistoupíme v volebním urnám. Na řadu přijde…

Víření bubnů, pak fanfára!

Na řadu přijde zálohování petflašek!

Obdivuhodné je úsilí, s jakýmsi vláda řeže větev na které sedí.

Necháme starunku spát

Norinka už na velké procházky moc není. Ráno jde, to ano, ven se hrne jako za mlada. Ale už v poledne, když vyjdu s Garinou a ohlížím se na rohu, Nora pořád ještě stojí u vrátek a doufá, že se vrátíme. A odpoledne?

Ljuba se vrátila s práce a chtěla jít s Gari ven. Že půjde tiše, aby Noru nevyrušila.
Byla to zbytečná opatrnost. Norinka spala ta tvrdě, že ani očním víčkem nezachvěla.