Odvolávám, co jsem odvolal…
...slibuji, co jsem slíbil, zní okřídlená věta z pohádky Pyšná princezna. Dere se na mysl, když sledujeme názorové salto mortale nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix. V pondělí jsme si tu pochvalovali, že Hlavně, že je to jasné: advokát David Uhlíř nemusí dodat slíbenou zprávu o bitcoinové kauze a za odměnu 160 litrů může jít domů, jelikož zveřejněna byla časová osa kroků ministerstva a analyzovány byly právní i institucionální slabiny systému. Vše zůstalo zcela jasné bohužel jen dva dny. Ve středu táž ministryně spravedlnosti předstoupila opět před novináře, aby tlumočila veřejnosti, že doktor Uhlíř přece jen napíše zprávu. Ale ne o bitcoinové kauze, ale o svém působení na ministerstvu spravedlnosti. Takže se snad dozvíme, co je pravdy na zjištění serveru Seznam Zprávy, že bývalý ústavní soudce David Uhlíř se chystal v závěrečné zprávě zpochybnit darovací smlouvu exministra Pavla Blažka (ODS) na bitcoiny za miliardu. Poradce pro bitcoinovou kauzu skončil, když chtěl zveřejnit nepříjemné zjištění, konstatuje autor analýzy Vojtěch Blažek. Jeho jmenovec, původce kauzy, exministr spravedlnosti Pavel Blažek se k věci vyjádřil na ixku:

Dokud trestní soud neodsoudí dárce za konkrétní trestnou činnost přímo související s darovanými bitcoiny, jsou úvahy o neplatnosti darovací smlouvy zcela irelevantní, a to obzvlášť za situace, kdy dárce není ani z ničeho obviněn, natož odsouzen. Pokud sám stát „od počátku smlouvu zneplatní, bude muset předmět daru vrátit dárci. Tím uzavře 10 let trvající období neschopnosti mnoha st. orgánů, a za ně odpovídajících vlád, v němž se z případné ( ! ) trestné činnosti dárce nepodařilo pro stát vytěžit vůbec nic. A pokud by dárce odsouzen byl, bude mít stát jen díky darovací smlouvě ,aspoň co „zabavit“. Jinak by zůstal „na suchu“, jako předcházejících 9 let.

Myslím, že je všechno čím dál jasnější…

Pudeš nebo nepudeš…

Tato výzva či otázka či dokonce pohrůžka se u nás ozývá často. Gari, ta je ochotná jít kamkoli kdykoli. Kdežto Nora…
Dnes odpoledne. Ljuba nazouvá lesní boty, Gari už víří kolem ní. Dotaz je směřován na Noru. Půjde nebo nepůjde? Tváří se, že se přiklání k druhé variantě, ale nevrací se na pelech. Ljuba otevírá branku. Gari vystřelí ven. Tak co, Noro, jdeš s námi?
Ani krok sem, ani nazpět.
Dobře. Nechám branku otevřenou a rozhodni se sama, řekne Ljuba a odejde za Gari. Nora se po mně ohlédne. Pokrčím rameny. Jdu dovnitř a zavřu dveře. Nora ví, že dveře zezadu do zahrady nechám otevřené. Nora nepřichází. Jdu se podívat. Vyčkávací stanoviště je prázdné.
Touha po dobrodružství zvítězila.