![]()
![]() Jedno je ale zřejmé. Vize Íránu jako jaderné síly děsila každého soudného člověka v jakémkoli postavení. Kdo by si přál jadernou bombu v rukou ajatolláhů? Ve sci-fi knížce Měsíc mého života, psal jsem ji před čtyřiceti lety, jsem se zmiňoval o Blízkém východu jako o ploše písku, slitého atomovými bombami do skleněné desky. Írán má k této vizi nakročeno. Takže znovu, děsí to každého soudného. Jistě i Rusy a Číňany. Mají své zájmy a prosazují je všelijak, ale k fandění atomovému Íránu nemají žádný důvod. Kdo ale vzal bombarďáky a íránským podnikem přinejmenším zatřásl? Spojené státy americké. Celý život slyším žvásty o „světovém četníkovi", až na to, že on je takový četník opravdu zapotřebí. O nějaké Evropské unii nemá smysl uvažovat, ta degenerovala do parazitní struktury prosazující extremistickou zelenou ideologii. Ale v Evropě pořád jsou velké státy, které v minulosti hrávaly i celosvětovou úlohu. Zase, ať už byla jakákoli a hodnotíme ji jakkoli, s Německem se muselo počítat. Francie ovládala půlku Afriky a část Asie. Španělsko dominovalo v Jižní Americe. Dnes jsou tyto státy svým vnitřním socialismem tak ochablé, že si nechají jakýmisi Hútii omezovat obchod s partnery v Asii, abych uvedl aspoň jeden pobuřující příklad. Kéž by je americké bomby probudily. Je hezké, že se začíná zbrojit, ale nejdůležitější je odhodlání k akceschopnosti. Zatím jsme u řečí. Aspoň že tak. Není to tak dlouho, kdy se šily těhotenské uniformy pro tankistky v rámci modernizace obrněné vozby.
Gari ležela na svém pelechu. Má ráda klapání klávesnice a když jdu pracovat, vždycky se stěhuje na pelech. Když píšu, je zticha. Teď ale jsem četl text.
V pátek vyšlo sběratelské vydání V POČTU 333 VÝTISKŮ comicsových příběhů o Pérákovi. Na společnou obálku nakreslil Ondřej Neff Péráka, každý výtisk je tedy originál. Bližší informace a možnost ojedinělý dárek zakoupit najdete na webu Mystery Press. ![]() |