ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zavržení vyvolenci
Sympatie a antipatie Václava Havla jsou známé a zdaleka čitelné. Z určitého hlediska jsou i sympatické - když kupříkladu podpořil Johna Boka ve volbách do senátu, poznamenal, že je to sice člověk vznětlivý, ale že právě proto by byl tím správným kořením pro tuto instituci. Sympatizuje s lidmi mladými a z řady vybočujícími a bylo by tedy divné a pro něho nepřirozené, kdyby se neangažoval ve prospěch zelených. I v tom jde svou cestou a ta není vždy snadná k sledování. Takto například podpořil americké angažmá v Iráku, čímž fakticky podpořil americké neokonzervativce, ale také podpořil projekt evropské ústavy, blízký srdcím levicových politiků. Dokud podporuje kubánské a běloruské disidenty, sedí na svém obláčku a kyne shůry. Angažmá v parlamentních volbách je však jiného druhu, znamená sestoupit do ulice a vystavit se křiku a blátu. I například předhůzkám, že koho zatím podporoval, ne moc slavně dopadl, ať to byl mladistvý premiér Stanislav "Baby" Gross, podpořený a přesto záhy na to zkrachovaný, nebo nadějná Petra Buzková, která- ač podpořena - odchází z politiky znechucena a vyčerpána ve věku, kdy jiní teprve uvažují, že by měli do politiky vstoupit. Osobní podporou jsou teď obdařeni zelení, Daniela Matějková a Matěj Stropnický. Sympatičtí jsou, teď jde o to, aby voliči Havla poslechli a pilně jeho vyvolené na kandidátkách kroužkovali. Jinak jim hrozí, že obohatí Havlovu sbírku zavržených vyvolenců