Sláva skončila, teď bude pranice
Není divu, že ani Andrej Babiš, ani Václav Klaus (plus manželky, samozřejmě) netleskali projevu prezidenta Petra Pavla při slavnosti udílení státních vyznamenání. Co v něm sdělila hlava státu veřejnosti? Republika je ohrožená a politici se tváří, že hrozbu nevidí. Na zadlužování doplatí naše děti. Málo se snažíme čelit suchu. Ve veřejném prostoru omíláme hlouposti a odvádíme pozornost od podstatných témat. Informační chaos vede k oslabování demokracie. Když se řekne „politici", je to hodně široký pojem. Kritiku na sebe vztáhnou politici momentálně vládní. Copak ale ti předchozí se připravovali na vnější hrozby ? Jak dlouho se žvaní o budování dvou brigád jako našem příspěvku do případného nasazení vojsk NATO? Copak bilion dluhu Fialovy vlády spadá do prezidentovy představy, že stát má utrácet tolik, jak vysoké má příjmy? Pokud jde o krajinu a nedejbože o rozvoj měst, i o něm prezident kriticky mluvil, z minulých držitelů kormidla nebyl letos ve Vladislavském sále nikdo pro metál. Nebyl důvod.

Takhle to ale budou brát rejpalové. Stane se součástí protivládní dělostřelby? Možné je všechno, ale atmosféra zhoustla natolik, že možná bude leckomu připadat jako slabé kafe. Čeká nás politický happening „repríza roku 1989". Politicky zpackaná kauza „veřejnoprávní média" inspiruje novodobé revolucionáře. Prezident měl naprostou pravdu, že předmětem veřejných sporů jsou marginálie, že „odvádíme pozornost kouřovými clonami k nepodstatným tématům". Řekl bych, že prezidentův projev vyvolal na standardy dnešní doby málo kouře. Teď frčí ohrožená demokracie a všichni na barikády a vláda tmy se hroutí. Záleží ale na tom, jak kdo bude pumpovat. K tomu je u nás ochotných paží vždycky dost, hlavně když z toho neplyne žádné riziko.

Popojdi, stůj
Vracíme se domů. Gari s norou se těší na granule v misce. Musí ale protrpět obřad utírání tlapek.

Nejdřív Garina. Stůj. Popojdi. To je moc! Couvni. Tak, jedna tlapka, druhá. Popojdi!
To už si myslí, že ji fakt buzeruju. Před tím popojdi, pak couvni.
Popojdi! Couvni. Stůj. Tak. Teď pryč a kde je Nora? Stůj. Popojdi…

Než se dostanou k miskám, nemyslí si o mě nic dobrého.