ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Válka Roseových po česku
Sociální demokracie nabídla ODS, že na ni bude hodná po dobu českého předsednictví v EU. Což je nepochybně ušlechtilý a správný krok. Podporu podmínilo urychleným přijetím Lisabonské smlouvy a zahájením debaty o přijetí eura. To je zajímavý krok. ODS je v tomto směru rozpolcena. Topolánek zastává "pragmatické stanovisko", což v praxi znamená, že dělá chytrou horákyni kdykoli jde o EU, kdežto Václav Klaus a jeho patolízal Pavel Bém jsou "kategoricky proti". Paroubek přitlačil na evropskou stranu a to samozřejmě může způsobit různé reakce - například vytříbení stanoviska ODS ve věci Lisabnské smlouvy... a zahájení debaty o přijetí eura. Což by bylo opravdu na čase, viz signály typu "Volkswagen nezahájí montáž nového auta ve Vrchlabí, protože nedůvěřuje stabilitě koruny".

Mirek Topolánek se též "dopustil vstřícnosti" v této manželské "válce Roseových" a nabídl Paroubkovi místo předsedy poslanecké sněmovny. Je vůbec možné, že takový krok učinil přes média? Že ho s Paroubkem neprojednal dřív, než s tím vylezl na obrazovku? Samozřejmě, že to Paroubek musel nepřímo odmítnout, pokud se o nabídce dozvěděl u poobědového kafe u televize.

Když je válka Roseových, Roseovy to nejspíš baví, jinak by tu manželskou válku nevedli. Zato partaje tím kraválem trpí.

Ve válce politických partají trpíme my. A tím hůř, že nejsme nájemníci, ale ti, kdo tu legraci platí.
Padesát halířů z každé koruny, kterou je zaměstnavatel ochoten zaplatit.

JAK ŽIVOT JDE: Sedmý listopad s lampióny
Co je to platné... Dětičky s lampióny prošly Zvolí stejně, jako jsme chodívali my na výročí VŘSR. I to je hlas lidu. Sotvakteré dítě a bůh ví, jak velké procento rodičů věděli, že těmi lampióny oslavují den, kdy se začala jedna krvavá kapitola v historii lidstva, že začíná vraždění, které bude mít na kontě desítky miliónů obětí, zbídačení půlky kontinentu, války, duchovní zmizernění, velehory klamů a lží...

Ale obraťme list, v téhle rubrice se o politice nepíše. Moje vzpopmínka na lampiónové průvody: kluci žižkováci darebáci pobíhali s hůlčičkami v rukou a stačilo lampión postrčit a nazvednout a už hořel. Pravda, chodívali jsme sami, kdežto tady u nás ve Zvoli to byl průvod dětiček doprovázených rodiči, takže prozvoláky darebáky tam nebyl, jak se říká, prostor.
Ne snad, že by chyběla chuť k darebáctví, o tom si nedělám iluze!