2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
úterý 14.4. 2009,
  • Mezi vojáky a protivládními demonstranty vypukly v Bangkoku ostré střety
  • Americké ministerstvo tlačí GM k bankrotu, akcionáři se tomu snaží zabránit
  • Írán je pro diskusi s jadernými velmocemi, tvrdí předseda jeho bezpečnostní rady
  • Čeští a moravští biskupové kritizují novou českou verzi bible nazvaný Bible Překlad 21
  • Počínání zelených v kauze zabavování dávek má primátorka Chomutova za vydírání
  • Podle průzkumu agentury Median je jednoznačným viníkem politické krize Paroubek
  • Fotbaloví rowdies tropili v Praze neplechu, až na ně 500 policistů dohlížet muselo
  • Rath má přetížený, či spíš vypnutý mobil, Liberálové.cz zveřejnili jeho číslo
  • Počasí v Praze: jasno, přes 20 stupňů

     
 border=
    Pořád je to půl napůl
    Podle výzkumu agentury Median je Jiří Paroubek nejvíc odpovědný za poslední politickou krizi, tečka. Dalo by se z toho usoudit, že český občan má přece jen v sobě soudnost a dokáže se orientovat. Jenže ta čísla jsou trochu jinde: 44 respondentů označuje za viníka Paroubka, kdežto 41 respondentů Topolánka.
    A zase jedna iluze - pokud ji někdo choval - je fuč.
    Zdálo by se, že málokterá politická kauza je tak jednoznačně jasná, jako tato. Paroubek vyvolal krizi kvůli nesmyslu, kvůli prkotině. Opřel se o dvě ideologické fanatičky a dva "muže Hradu" v situaci, kdy "Hrad" čekal na příležitost vystřelení torpéda. Paroubek akci spustil, aniž měl připravený scénář, co dál. Z krize ještě nejsme venku, pořád ještě nevíme, jak dopadne hlasování o Lisabonské smlouvě. Nicméně pověst České republiky jako partnera, se kterým se dá vážně počítat, je pryč.
    Toto všechno je zřetelné a doložitelné.
    A obyvatelstvo to vnímá padesát na padesát. Diference 3 procent je v rámci statistické chyby.

    Závěr je z toho bohužel jasný: zasloužíme si Zemana, zasloužíme si Klause, zasloužíme si Paroubka. Ale nezoufejme: pořád ještě nám zbudou oči pro pláč a dost vzduchu v plících, abychom křičeli: opět jsme byli zrazeni, opuštěni, opět jsme sami!
    POLEMIKA: Odpověď Lukášovi Mackovi
    Lukáš Macek reagoval ve svém blogu v Lidových novinách - a odtud byl jeho článek převzat i do Neviditelného psa - na moji poznámku v rámci úvodníku ze dne 8. dubna. V úvodníku jsem nevrle reagoval na jeho formulaci "politická garnitura" ve smyslu "politická reprezentace", tedy: parlamentní strany, sněmovna, vláda. Pokládám to za sládkismus a politickou pavlač, přes niž nevede cesta do parlamentu.

    Toto jsem napsal. Podotýkám, že názory Lukáše Macka jsou mi velmi blízké, mnohdy jsou totožné a že je v jistém smyslu legrační, že máme polemizovat zrovna my dva. Nedělá mi potíž se mu tedy omluvit za slovo "pavlač", omlouvám se upřímně a bez zábran. Nicméně vysvětlím, proč jsem na jeho vyjádření - podle všeho neadekvátně - nevrle reagoval.

    Mezi mnou a Lukášem Mackem je mnoho rozdílů, z hlediska politického jeden je zásadní.
    Jsem občan, tedy soukromník, neorganizovaný v ničem, co hraje roli na politické scéně. Před třinácti lety jsem založil Neviditelného psa, dnes se tomu říká možná blog, a zde se vyjadřuji ze svého pohledu k veřejným otázkám.
    Lukáš Macek je politik. Kandiduje za SNK Evropské demokraty do Evropského parlamentu. Je volební lídr této strany. Zatímco já jsem pozorovatel či spíš dokonce pouhý glosátor, on je aktér na politické scéně.
    Angažuje se za neparlamentní stranu. A zde je zdroj mé animozity, možná - nepatřičné, možné nikoli "salonfähig". Jakmile představitel neparlamentní strany začne vykládat, že parlamentní strany jsou "politická garnitura", že je to bratrstvo, které si z české politiky udělalo svou pohodlnou „vegetační jednotku“ (to je citace), ježí se mi chlupy na zádech. Když se Lukáš Macek odvolává na něco, co "cítí mnoho občanů", taky se mi ježí chlupy na zádech.

    Řešení naší politické situace vidí Lukáš Macek v takovém stavu, kdy, cituji " se do našich demokratických institucí prosadí lidé, kteří budou dohromady utvářet politicky rozmanitou a férově soupeřící, avšak zároveň věcně a odpovědně jednající politickou reprezentaci, nikoli zájmově propojenou a své podivné hry hrající... garnituru."

    Nebudu teď rajtovat na tom poslední slovíčku. V podstatě s autorem - opět - souhlasím. Jenže jen v podstatě, v ideální rovině.
    V praktické rovině, jak to je?

    Politika je lidská činnost. Je to práce. Parlamentní demokracie, jak se v průběhu staletí vyvinula, je opřena o politické strany. Každé jiné známé řešení vedlo k diktatuře hned nebo nejdřív k chaosu a pak k diktatuře. Politická strana, to je složitý a náročný podnik. Je třeba získat tisíce lidí, kteří zůstanou v anonymitě a budou pro stranu pracovat. Budou jí dávat volný čas a nejen volný čas. Politická strana stojí na lidech, o kterých se nikdy nikdo nedozví, nikdo po nich nepojmenuje ulici a na bronzový pomník v parku nemohou ani pomyslet. Jsou to "nosiči vody". Bez nich to nejde.

    Je pravda, že nemám s demokracií mnoho osobních zkušeností, jen těch dvacet let od roku 1989. Za tu dobu se vykrystalizovaly politické strany, které jsou v parlamentu a pak taky tu byly ty, které v něm nejsou a tedy se přímo neúčastní na správě země. Některé existují, jiné zanikly. Jako pozorovatel a glosátor jsme si všiml, že v mnoha těch stranách často fungovali chytřejší a slušnější lidé než v těch, které v parlamentu jsou.
    Jenže nebyli ochotni a možná schopni na sebe navázat ty nosiče vody. Vybudovat strukturu. Byli "jenom" slušní a chytří, přičemž v nejmenším nepochybuji, že Lukáš Macek je slušný a chytrý člověk. Ale to nestačí, běda, položte mrtvé netopýry na moji hlavu, jak říkal medvěd Balú, to nestačí.

    Opírat se o mínění "mnoha občanů" nestačí. Označit parlamentní reprezentaci sládkovskou nálepkou "politická garnitura" nestačí. Chápu ten motiv: je to snaha dát najevo, že "nejsme jako oni". Je v tom snaha sama sebe, respektive svoji skupinu, označit za věrohodnou alternativu a spoléhat na to, že volič pochopí a dá těm slušným a chytrým hlas.
    Já nevěřím, že je to správná metoda. Nevěřím, že to vede k cíli. Nevěřím, že neparlamentní straně ve volbách pomůže pejorativní označení a pošpinění parlamentní reprezentace, že jí pomůže označení reprezentace za jakousi podivnou a pochybnou mafii. Takto jsem jeho poznámku o "garnituře" pochopil a i jeho odpověď na moji kratičkou poznámku mě v tom utvrdila.
    Můžu se mýlit a nebylo by to poprvé, kdy jsem se v politickém úsudku mýlil.
    Jestliže Lukáš Macek a jeho SNH Evropští demokraté uspějí ve volbách do europarlamentu a pak v parlamentních volbách, jež budou na podzim, k omluvě vyjádřené úvodem připojím ještě jednu, ještě pokornější: bude to důkaz, že on a jeho spolupracovníci zvládli tu nepříjemnou a neoceňovanou práci a že zvládli to, co je podstata politického řemesla. V téhle polemice nerozhodne ani jeho, ani moje vyjadřovací schopnost. Rozhodne výsledek volebního hlasování. A jelikož si názorů Lukáše Macka a jeho programu vážím a ztotožňuji se s ním, moc bych si přál, aby mi budoucnost dala příležitost k megaomluvě.
    Problém je v tom, že nevěřím, že tu příležitost dostanu.