Jsou to jen spekulace
Jsou to jen spekulace, slyšíme z pražského magistrátu. Na dotazy týkající se podnikatele Janouška a některých úředníků magistrát neodpovídá. Primátor nebere telefony a jeho podřízení dělají mrtvé brouky.

Proti Romanovi Janouškovi, blízkém příteli primátora Béma, zahájila vyšetřování policie. To je vcelku normální. Jenže nikoli policie česká, nýbrž švýcarská. To už je méně normální.

O tom, že je Janoušek záhadná figura ví každý, kdo u nás sleduje politickou scénu aspoň z místa na stání na třetí galerii. Proč jsme o něm v tomto smyslu nikdy nepsali na Neviditelném psu, přinejmenším já ne ve svých úvodnících? To proto, že jde o spekulace a pan Janoušek by mě pravděpodobně žaloval a já bych to prohrál, protože nemohu nic dokázat.

Na omluvu českých vyšetřovatelů budiž řečeno, že především - se o Janouška zajímají také, a pak, jestliže Janoušek svoje obchody provozoval v cizině, je vcelku logické, že po něm skočili právě v cizině. Zdá se, že přitvrzuje, že ani Švýcarsko už není zaslíbená země pro machinace všeho druhu.

Když už jsme u těch spekulací, vypluje snad na povrch něco o švýcarském kontě ODS, kvůli němuž se strana po Sarajevském atentátu rozpadla a odštěpila se od ní Unie svobody?
A spekulace do třetice.
Má hodně společného s euroskepticismem. Je přece nápadné, jak důsledně se euroskeptici s Klausem v čele brání zásahům evropského práva k nám. Proč ty obavy? Tady si může každý spekulovat po libosti. Já třeba vzpomínám na začátek devadesátých let, kdy mi jistý krajský prokurátor dopodrobna vysvětloval mechanismus miliardových kšeftů s topnými oleji. Operace byly kryté politickými špičkami a pan prokurátor mohl jenom vztekle přihlížet.

Zdá se, že v souvislosti s Janouškem začínají být některé politické špičky lehce nervózní. Pro slova útěchy není třeba chodit daleko, zná je každý. Vždyť u nás nikoho neusvědčili, nikoho neodsoudili, proč by to teď mělo být jinak?

JAK ŽIVOT JDE: Jak bylo v Koreji
Hyena teď dva týdny spala - pobýval jsem v Koreji, primárně na festivalu fantastických filmů v Pučchonu. To je město hned u Soulu, na tamní poměry městys, má jen tři čtvrti miliónu obyvatel, kdežto Soul jich má deset. Vraceli jsme se s Ljubou ve čtvrtek v podvečer, právě když byla ta největší vichřice. Chytla nás kousek od Prahy a pajtlovala letadlem tak, že lidi azčali ječet hrůzou.

Byl jsem i v Koreji strýc Podger? Ale ověšem!
Tak třeba "strýc Podger na korejské hostině". Ona je ta Korea poloostrov zastrčený do moře a není divu, že Korejci pojídají mořské potvory. Což já velmi, velmi nenávidím. ak i ta hostina byla převážně nohatá a očíčkatá a klepetnatá a přísavkovitá a chapadlovitá a já koukal, jestli je na stole aspoň něco minimálně poživatelného. A bylo, moc chutně vyhlížející nudle, pěkně lesklé. Rýžové, takzvané skleněné, řekl jsem si a zaryl do misky hůlky (také Korejci jedí hůlkami, jsou pacaté a doplňují je lžičkou na dlouhé násadě). Divil jsem se, jak jsou nafest uvařené a lomcoval jsem a zápasil, dokud nepřiběhla servírka.
"To nejsou nudle! To je dekorace!" volala.
Ony ty potvory nudle byly z najlónu.