Poprask kolem výroků
Vzpomeňme na deset let prezidentování Miloše Zemana. Co nám vytane na mysli když si připomeneme tu dekádu? Nejspíš jeho výroky. Na prvním místě „víte, co je to pussy, pane redaktore?" Pak výrok o potřebě střílet novináře, přeřezávat ekoaktivistky a o potřebě školit se v Číně, jak se má řídit stát. Bylo toho hodně a když se dny Zemanova prezidentování chýlily ke konci, pilní sepisovatelé sestavoval rozsáhlé elaboráty.

Jeho nástupce je na začátku své pětileté éry a pokud si někdo založil notes pro výroky, utěšeně se mu plní. Poslední úlovek: v rozhovoru s ukrajinským vysíláním Svobodné Evropy se vyjádřil, že by všichni Rusové na Západě měli být monitorováni tajnými službami a že je to daň za válku. V té souvislosti si kde kdo vzpomněl na Američany, kteří po Pearl Harbour pochytali Japonce na svém území a zavřeli je do lágru, třebaže to byl lágr jiné třídy než jaké měli Němci a dodnes mají Rusové.

Výrokem prezident Pavel jistě potěšil ukrajinské příznivce prezidenta Zelenského a smázl škraloup, který si u nich udělal zase svým výrokem, ze kterého vyplývalo, že válka by nemusela nutně dopadnout tak, jak si přejí.

Slovo se přes jazyk přehoupne a nikdo ho zpátky nevrátí, tím spíš v době, kdy je vše okamžitě zaznamenáno a šířeno. Prezidenti jsou osoby viditelné a jejich slova jsou vnímána. I kdyby si na rty pověsili zámek, přece jen by se tu a tam dopustili aspoň zafunění a to by bylo vykládáno tak či onak. Nezbývá než uvažovat, kam který výrok vede.

Zeman dozajista nechtěl střílet novináře, ale vyhlásil jim úplně zbytečnou hloupou válku, která přispěla k upevnění blbé nálady v zemi. Pavel taky jistě nechce nastavět lágry a pověsit každému Rusovi na paty fízla. Jenom upozornil a nebezpečí páté kolony a že to nebezpečí je reálné ví každý, kdo je soudný.

Výroky byly, jsou a budou a čas od času vyvolají poprask. Podstatné je, kam veřejnou debatu posouvají. Prezident Pavel se vyjadřuje ve prospěch naší příslušnosti k Západu. Že to narazí u mnoha lidí na odpor je přirozené, ne každému je příslušnost k Západu sympatická. To bude jeden z nejvýznamnějších zápasů blízké budoucnosti, kam chtějí naše společnosti patřit v době rozbouřené blízkou válkou. Slováci jsou v tom už po uši a budou o tom hlasovat v parlamentních volbách. U nás se to brzy ukáže v parlamentním hlasování o smlouvě s Američany. Vůdce nejsilnější politické strany Babiš zatím zbaběle kličkuje, ale i on bude muset přiznat barvu. Prezident republiky dává svoji volbu jasně najevo. Tak je třeba si vyložit i jeho poslední výrok který leckomu pozvedl obočí. Já k tomu dodám, ano, na pátou kolonu je třeba si dát pozor. Rusové sice nedovedou vyrobit budík, ale v pletichách, lhaní a podvracení jsou velmistři.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Já vám to říkal

Pejskové znají hodiny a v šest večer chtějí na procházku. To se zrovna schylovalo k dešti, i oni museli vidět, co se děje na obloze. Nabádal jsem je, aby počkali, že sprchne a můžeme jít potom. Byli neodbytní a Gari do mě strkala packou.

Šli jsme tedy a v půli cesty jsme to schytali. Nemají rádi déšť. Nora do mne vždycky strká hlavou, abych s tím něco udělal. Bránil jsem se slovy, že jsem jim říkal, že bude pršet.
Nebylo to nic platné. Zmokli jsme a já jsem ten, který proti tomu nehnul prstem.