Dohoda o spolupráci prošla hladce
Je to dobrá zpráva z mnoha ohledů. Mezi členskými státy NATO jsme byli už v menšině těch, kdo ještě dohodu o spolupráci v oblasti obrany nemají s USA podepsanou. Přitom je to dohoda, která zakládá právní rámec pro činnost příslušníků amerických sil, kteří by přišli na naše území… proč asi? Na pivo? Obdivovat zdejší krásy? Naslouchat moudrosti obyvatel? Ne. Přišli by na evropské – a tudíž i naší – půdě bojovat, jako to udělali v první i druhé světové válce. Rádi vykládáme, že naši bezpečnost „zajišťuje členství v NATO". Což je pravda s tou výhradou, že hodnověrnou odstrašující sílu zde nemáme ani my ani Dánové nebo Holanďani (a už vůbec ne Němci), ale jen a výhradně Američané. Bez nich by NATO bylo jen slovo.

Potěšující je, že odpor byl jen slabý, mnohem slabší než v případě „radaru v Brdech", kdy pátá kolona řízená a placená Rusy převzala iniciativu a nalepili se na ně naivkové i darebáci (kam patří pánové Paroubek a Zaorálek posuďte sami). Naivkové se ozvali i tentokrát (argument: nic nám nehrozí). Z relevantních politických sil se proti smlouvě postavila jako celek jen Okamurova SPD, čímž definitivně předvedla, co je zač. Opravdu podstatný byl postoj Babišova ANO. Majitel hnutí v poslední době hraje na nacionalistickou notu, snaží se vyluxovat SPD. Projevilo se to už při prezidentské volbě a dnes to pokračuje. Babiš se chystá na evropské volby a zjevně bude útočit proti bruselské byrokracii a od reality odpoutaného Green Dealu. Jistě mu to přinese mnoho hlasů, tím spíš, jestli SPOLU půjde do voleb opravdu „spolu" a na kandidátce budou esa jako je pan Niedermayer. Vůči Ukrajině hraje Babiš taky opatrnou politiku a pokud jde o obranu, zabrušuje hodně blízko ke chcimírovství.

Jenže teď už nešlo tančit mezi vejci, o smlouvě se hlasovalo ve sněmovně a bylo nutno přiznat barvu.

Stalo se a ANO ve své většině smlouvu podpořilo. Byla by prošla i bez ANO, nicméně to příšerné štěpení ve společnosti by se prohloubilo a naděje na nějakou budoucí dohodu by značně zeslábla. Výsledky hlasování jsou tedy potěšující a patří ke kladům této politické sezóny.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Rozpolcená

Odpoledne jsme zalévali stromy v místech, kde říkáme „u vrbiček". Mám velkou nádobu, vejde se na těsno do auta, u dna je pípa. Konvertuju auto na kropičák. Stalo se tedy, že zalévám buk, Ljuba šla s konví k lípám, a co udělají pejskové?

To vít, Garině je všechno fuk, ta se udělá pro sebe. Jenže Nora nás chce mít pohromadě. Jde ke mně, ale kde je Ljuba? Jde k ní, ale kde má mě?

U jabloní jsme už byli zase spolu a Nora byla šťastná.
Garině to byla putna, nebo konev, chcete-li.