Wir schaffen das: zavřeme hranice!
Německo zahajuje s okamžitou platností kontroly na hranicích s Českem, dozvídáme se z médií, zpráva je ponořena do omáčky, že tyto pružné a mobilní kontroly nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci. To je samozřejmě humor. Hranice jsou buď volné nebo volné nejsou, schengenský prostor se hroutí, německá wilkomenn politika nese ovoce. Pružné a mobilní kontroly jsou k ničemu. Vždyť i velmi stabilní zábrany z ocelových konstrukcí a žiletkových drátů mají jen omezenou účinnost. Například v případě, kdy Lukašenkův putinovsko lokajský stát použije nešťastníky posbírané odkudkoli jako zbraň, dopraví je na polskou hranici, načež režisérka Holllandová natočí srdceryvný film, aplaudovaný dobrofily od papeže po aktivisty Antify. S volnou průchodností se tedy můžeme pro dohledatelnou budoucnost rozloučit. Myslím dokonce, že navždy. Což mě vede k dětské vzpomínce, kdy mi rodiče ukazovali koleje na prvním nástupišti pražského Hlavního nádraží se slovy: „Vidíš? Tahle kolej vede do Paříže. Odsud jsme tam jezdili." Já nevěřil, protože to nebylo možné, že by ta kolej vedla do Paříže.

Pružné a mobilní kontroly jsou samozřejmě jen alibi vlád vůči zneklidněnému obyvatelstvu, aby jako dávaly najevo, že se jako něco dělá. Ochrana schengenského prostoru musí vypadat jinak – bohužel příklad dali nejdřív Maďaři a po nich Poláci. Složitější hra bude s mořskou hranicí a to bude muset nastat totální změna pravidel. Zatím nejsme ochotni přiznat, že jde o invazi a hrajeme na záchranu trosečníků v nouzi. Debata o tom nastane velmi brzy – kampaň do evropských voleb se blíží. Rostoucích front v Rozvadově – které tam doposud nebyly – připoutají zájem i těch lidí, kteří se až dosud o evropské volby nezajímali.
Ale nic, wir schaffen das, jako všechno!

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Na koho se neštěká

Šli jsme s Gari a Norou podél plotu dětského hřiště. Nora začala štěkat. Pokáral jsem ji. Ve svém věku by už opravdu nemusela štěkat na dětičky, když si plácají bábovky a houpají se na houpačce. Zaslechl jsem ale slabý kontraštěkot.
Aha, ona neštěká na děti, ale na… že by neviditelného psa?
Pes nebyl neviditelný, on byl schovaný a to je rozdíl: maminka ho přechovávala v nákupní tašce kočárku a propašovala do areálu hřiště. No a schovaný pejsek štěkal na Noru a Nora zase na něho. Musel jsem rejstřík zákazů rozšířit: štěkání je zakázáno i na psy v nákupní tašce, pokud jsou zaparkováni u pískoviště na dětském hřišti.