ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Styl práce
Musím kategoricky, jednoznačně a zásadně trvat na svém, bez kompromisů, jenom s několika výjimkami, tak se začíná rýsovat státnický styl našeho nového premiéra. Všichni ministři jeho vlády složí svoje poslanecké mandáty a na tom bude trvat jako na podmínce buď a nebo, ber nebo nech být, je to jedno ze základních kritérií účasti na vládě - až na nějaké to "ouha". Jaroslav Palas chce kandidovat do Senátu a je poslancem, takže to má nahnuté jako kandidát na staronového ministra zemědělství, kdežto Zdeněk Škromach na rozdíl od něho taky chce kandidovat do senátu, jenže má ve vnitrostranických půtkách jinou (rovná se těžší) váhu, takže "je to na něm". Dispens dostane i Bohuslav Sobotka, aby ho sněmovna coby ministra financí tolik necupovala. Korunu všemu nasadil ve věci Pavla Dostála, který se vzdát mandátu nesmí, jelikož je "živou pamětí sněmovny". Cože je to za ptákovinu? Tvrdá realita - kdyby se vzdal mandátu, za něho by nastoupila Jana Hamplová, která svoji vlastní stranu zažalovala u Ústavního soudu. Proč tento důvod nesdělil Gross veřejnosti a řekl ho jen na neveřejném zasedání, jehož zvukový záznam okamžitě někdo vynesl a předal novinářům? Říká se tomu "styl práce".

RODINA A PŘÁTELÉ: Padli na nepravého
V sobotu jsem si byl v Bauhausu koupit nějaké hřebíčky. Na parkovišti mě oslovili dva slušní pánové. Žádní pobudové, jako byl ten co mi tuhle nabízel na železničním mostě pravé roleksky hodinky za dvě stovky.
Byli slušně oblečení a seděli ve škodovce octavii. Vymydlení, ostříhaní, jen tak nalehko, v košili, ale oba v kravatě.
Jeden přilákal moji pozornost a řekl mi lámanou češtinou, že je Španěl a jestli bych mu mohl věnovat minutku. Co mi takový Španěl může chtít?
Vytáhl vizitku. Mrknu na ni a vida, je na ní nápis CANON.
Slyšel jste někdy o firmě Canon?" zeptal se mě ten slušný pán. "My jsme od firmy Canon."
Že já nedržel hubu!Mohl jsem mít to potěšení nechat si nabídnout falešný fotoaparát Canon - vypadá to náramně a uvnitř nic není, je to jen maketa, takto napálených lidí už byly stovky. Místo abych dělal balíka jsem se zachoval jako vůl, jelikož povídám:

"Jestli myslíte ten Canon, co má v Praze filiálku v Dejvicích na náměstí Na Santince, ta ode mne pozdravujte pana Palečka, který té filiálce šéfuje."
To byste nevěřili, jakou akceleraci dokáže vyvinout taková na pohled obyčejná škodovka octavia, jenom se jí protočila kola, kvíklo to a oba Španělé s nákladem Canonů s vizitkami v kapse odpálili někam k Neumětelům hledat jiného vola, který nemá známé Na Santince v Dejvicích.
Ale pozor na to, já jednoho takového napáleného potkal v bazaru u pana Škody ve Vodičkově ulici, ten koupil čtyři, když viděl, jaký je to úžasný kšeft, fungl nové zrcadlovky Canon za pár tisíc!

PSÍ PŘÍHODY: Neboj se! Já bych se nebála, ale já se bojím!
Iris se bojí rachejtlí. Bart se nebojí rachejtlí - on se nebojí ničeho, takže není důvod , proč by se měl bát ausgerechnet rachejtlí.
Zajímavé je, že Iris pozná, že rachejtle budou. V sobotu večer jsem byl venku na zahradě. Přišla ke mně, hrbila se a viditelně se třásla. Přišel za ní Bart a dobrácky do ní žďuchal čumákem.
Neboj se...
Co ale mám dělat, když se tak strrašně bojím? dala najevo Iris.
Pak to začalo - normální ohňostroj. Neviděli jsme světlice, jenom jsme je slyšeli. Iris se dobývala dovnitř do domu a nakonec strčila hlavu pod desku opřenou o zeď. Hladil jsem ji a konejšil. Bart se ke mně přitočil a taky chtěl.
"Ty se nebojíš, nemáš nárok!"
Nebojím, připustil Bart, ale chci pohladit.
Tak jsem ho pohladil jen tak, mimo pořadí. Aby si nemyslel, že se statečnost nevyplácí.
Tak to funguje ve světě lidí. Nerad bych to přenášel do našeho malého lidsko.-zvířecího nárůdku.
Teď je neděle večer. Rachejtle nehrozí, ty v neděli nebývají.
Přichází Irda a klepe se.
Nejspíš bude bouřka.
To se zase něco nahladím!

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI