ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ještě k odposlouchávaným telefonům
Ta nesmyslná aféra kolem úplatku který nikdo nikomu nedal a nikdo ho nevzal a bavíme se o tom už celé týdny, se rozrůstá do galaktických rozměrů. Teď je to tak, že "policie v době, kdy byl Gross ministrem vnitra, odposlouchávala policie nepřímo i prezidenta Václava Klause."
Gross by měl rozhodně co vysvětlovat. Připomenu rozsáhlý materiál, který o něm a jeho prapodivných ekonomických aktivitách přinesl týdeník Respekt! Pes po tom neštěkl, protože je to moc složité, je kolem toho moc běhání a zkoumání a ověřování a to se nikomu nechce. (Mně taky ne, nemám právo se na někoho pohoršovat!). Teď je tu ta věc s odposlechem telefonátů. V pondělí budeme svědky tsunami vlny pohoršení nad "odposlechem prezidenta". Rozčilení je snadnější, než zkoumání a ověřování faktů. Odposlouchávaný prezident republiky! Jaký to skandál!
Ale ale třeba mít na paměti, že policie podle všeho neodposlouchávala Klause, ale Peciče. To je zásadní rozdíl.
Zmíněný Radko Pecič je přítel Václava Klause a spoluzakladatel tzv. 1. národní banky, spoluzakladatel spolu s Petrem Smetkou, zakladatelem "letadla" zvaného H-systém. Letos v létě vyslýchala policie kvůli H-Systému Livii Klausovou. Sám Václav Klaus popírá tvrzení exposlankyně Hany Marvanové, že se osobně zasazovat u Tošovského za to, aby Smetka bankovní licenci dostal. Finančním poradcem 1. národní byl také Pavel Jaroš, pozdější generální sekretář exministra zahraničí Jana Kavana. Jemu Jaroše doporučil Karel Srba, odsouzený za plánování vraždy novinářky. Tato 1. národní nakonec licenci nedostala. Policii 1. národní banka zajímá proto, že ji hodlali zakládat lidé stíhaní dnes spolu se Smetkou kvůli údajnému podvodu v Komerční bance. Tehdejšího šéfa její pražské pobočky Miloslava Nováka a jeho náměstky Oldřicha Machalického a Vladimíra Gullu podezírá policie z toho, že v polovině 90. let poskytovali Smetkovi stamilionové úvěry pro H-System a byli s ním předem domluveni, že je nebude splácet.

Takže ono je co vyšetřovat. A jistě je i co odposlouchávat. Na jedné straně si přejeme, aby se rozkryla popletenost politických špiček s pakáží, která stála státní kasu přes půl biliónu korun, a na druhé straně, když policie "koná" se rozčilujeme nad policejním státem. Stejně "oprávněně" bych se mohl rozčilovat nad tím, že se prezident republiky zasazuje o vyhazov policejního prezidenta - ne kvůli jeho činům, tedy jeho práci, ale kvůli jakémusi výroku, který veřejnost zná jen z novinářských interpretací. Že ho vyhazuje v době, kdy je v ošklivém maléru jeho osobní přítel a kdy je "diskrétně" vyšetřována jeho manželka, která měla seděl v dotorčí radě banky zakládané Smetkou a Klausovým přítelem Pecičem. Není spíše toto hodno podivení?

RODINA A PŘÁTELÉ: Kolo ve městě
Zmínil jsem se o tom už v sobotu na Hyeně. Uviděl jsem na Palackého náměstí podivné trojznaččí a to mě přimělo k tomu, abych uvažoval, jak na tom jsme my, cyklisté, v hlavním městě. Trojznaččí, tedy tři značky. Nahoře trojúhelník Pozor na cyklisty, pod tím Cyklisto sesedni z kola a pod tím čtvereček cyklistická stezka se šipkou. Asi to má znamenat, že stezka je na druhé straně a že cyklista má převést kolo a auta na něho mají dát pozor. Anebo to taky může být pozvánka na výstavu značek. Nebo je to výron něčí pitomosti.

Mohl bych tu bájit o tom, jaké mají cyklisté svoje stezky v Kolíně nad Rýnem, extra stezky včetně extra semafórů, a mluvím o něm jen proto, že jsem tam nedávno byl (a jezdil na kole). Ale v pátek jsem měl v Radiofóru povídání na téma kola ve městě a ono se ukázalo, že slušné stezky mají nejen v Hradci Králové, ale také kupříkladu v Olomouci! Takže ono to jde také u nás.
Napadlo mě například, že by se v Praze dalo velmi dobře použít k budování levných a bezpečných cyklostezek nábřeží . třeba zrovna v úseku od Jiráskova mostu až k Vyšehradu se dá jet po náplavce, mimo úroveň automobilové dopravy. Jinde by stačilo namalovat čáru na chodníku...
Zajímavé bylo, že v tom rozhlasovém pořadu, kde jsem skoro 45 minut debatoval s lidmi, se nenašel nikdo, kdo by se postavil proti cyklistům ve městě, například že jsou nebezpeční a bezohlední atd. A to jsem nahrával na smeč, protože si myslím, že by cyklisté měli mít prostor k projíždění pěších zón a říkal jsem to do rozhlasu několikrát. No vida, a nenašel se nikdo, kdo by na mě byl sprostej!

PSÍ PŘÍHODY: Jak Bart spadnul do rybníka
Jak Bart spadnul do rybníka? Jednoduše. Šup, a už tam byl, jak se ostatně spadává do rybníka. Šlo to tak rychle, že jsem ani nestačil fotograficky zareagovat, dokonce jsem to ani neviděl. Byli jsme na procházce s Ljubou a oběma psy v okolí Malé Chuchle. Teče tamtudy údolím mezi kopci, jeden je Barrandov, druhý, těžko říct, nahoře je kostelík Jana Nepomuckého, a na jednom místě potok vytvoří rybníček. Bart se tam nejspíš šel podívat a jak je všude hodně spadaného listí, podklouzlo mu to a už tam byl.

Viděla to Ljuba, tedy - viděla ho, jak se hrabe ven. Iris byla někde pryč a první, co Ljubu napadlo, byla romantická konstrukce - že Iris spadla do rybníka, že ji to vcuclo do náhonu a že Bart za ní skočil, aby ji zachránil a když usoudil, že úsilí je marné, vylezl na břeh. Tahle dramatická konstrukce jí vytanula na mysli a tetelila se v ostré předscéně vědomí a krystalizovala se do takřka hmotné podoby a málo scházelo a snad i Ljuba by se vrhla do rybníka pátrat po Irisčině těle.
Naštěstí se včas objevila na scéně Iris. Přiběhla k Ljubě a starostlivě se na ni podívala:
Pozor, paní, ať nespadneš do rybníka... Podívej, jak dopadl Bart!

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI