RODINA A PŘÁTELÉ: Brutální závěr sobotního večera- hádka s policajtkama
Byly to hezký policajtky, městský policajtky, pérovaly mě o stošest. Oprávněně? Neoprávněně? To bych chtěl zjistit.
Situace byla takováto:
Říční ulice v oblasti Újezda, na malostranské straně. Byli jsme tam s Ljubou a přáteli ve Felicitě na večeři, pak jsme si zavolali rychloželví servis Váš řidič (o pár kaček dražší než taxík, odvezou vám auto, vás taky, řídí se vaším tachometrem, takže žádné švindle s "turbem" atd., milí, přátelští... Váš řidič je suprová služba). No a služba mi volala mobilem, že už čekají, my tedy vyšli z vinárny a koukám, mám botičku na kole a služba už sháněla policii. Přišly dvě policajtky, jedna z nich blondýna, a začal ten diškurs.
Situace se má tak, že na Újezdě je velká cedule, kde je napsáno, že "vjíždíte to zóny" a všechno možné, včetně značky Zákaz stání. Což chápu tak, že tam budou místa označená coby "zóna", jak je to všude po Praze. Jenže ty policajtky to berou tak, že ta značka pokrývá celé území o mnoha čtverečních kilometrech. Značka neznačka, ta jedna to jistí, musíte si jí všimnout, když jedete i v koloně, v hustém provozu, jedna značka pro iks čtverečních kilometrů plochy. Já si vždycky myslel, že pro danou ulici platí značka, která je u vjezdu do ulice, zóna, zákaz zastavení, všechno možné.
Jak to tedy sakra je?
Já jsem jim nezaplatil, sepsal s nimi lejstro a Ljuba mi pak lála, že jsem byl nemožnej, protože jsem se nejdřív trapně hádala pak jsem jim vykládal, že jsou hezký holky a že jsem té blondýně říkal, že ji miluju. Což je možné, ale v dané chvíli nepříliš podstatné. Je někdo ze čtenářů právník, který se vyzná v těchto věcech? Je možné pokrýt jednou značkou půl města? Pokud ano, stěhuju se!

PSÍ PŘÍHODY: Rváčem proti své vůli
Bartovi se neděle bezpochyby líbila. Byl se mnou na procházce - a porval se! Navíc se porval, aniž by svatozář nad jeho hlavou polevila na svém jasu. Jestli se ptáte, zdali zvítězil, pak odpovím, že samozřejmě.
Seběhlo se to takto.
Neděle byla ve znamení bláznivého počasí. Vítr honil mraky po obloze, chvilku svítilo ostré slunce, pak se zatáhlo a několikrát dokonce sněžilo. Vypravil jsem se s pejsky na starou Mrázovku zkoušet Konica Minoltu A200 pro recenzi v Digineffu. Viděl jsem, že na cestě "o patro níž", tedy ve spodní části serpentiny, venčí nějaký pád pejska ridgebacka. OK, oni tam, my zde, proč bych si měl dělat starosti?
Fotím a najednou za mnou řev. Otočím se a čilý ridgeback, který byl pořád dole, najednou byl ve vteřině nahoře a už šel po Bartovi. Byl to jeden z jeho horších nápadů. Bart byl na vodítku, měl košík, ovšem on dovede tím košíkem docela slušně boxovat a ridgeback dostal vteřinu po útoku pumelici, že odlít a rozbřesklo se mu: tady štěstí neudělám.
Odpoledne jsem to vyprávěl Ljubě a ona říkala, že toho pána zná, že se jí stěžoval, že se ten jeho ridgeback pořád rve. No, s jedním psem z Mrázovky, tuším, se rvát nebude, toho asi bude obcházet.
S Bartem jsme se pak v poklidu vraceli. Bart se po mně díval.
"No jo, jsi v tom nevinně," říkal jsem mu. "Však ti nenadávám!"
Nenadávám? Pane, já si myslím, že bys mě měl pochválit, na to pes.