Otázky bez odpovědí
Těch otázek je mnoho. Zmrzneme? Budeme mít na zaplacení elektriky a plynu? Podobných otázek je víc a nedostává se nám na ně odpovědí.

Sněmovna schválila ve čtvrtek úsporný tarif na energie, na přelomu července a srpna vláda rozhodne o jeho konkrétní podobě. Zatím tomu lze rozumět tak, že se státní příspěvek při vyúčtování strhne z konečné sumy, takže nebude nutné žádat a dokazovat a podobně. Prováděcí praxe bude na vládě a zákon jí umožňuje volně rozhodovat. Zatím má k disposici 27 miliard a to pak by na domácnost vyšlo až 16 tisíc ročně.

Hned se hrnou otázky. 16 litrů za rok je 1300 měsíčně a nějaké drobné. Pěkná suma, na chodníku ji hned tak nenajdu, vytrhne ale z nouze domácnost, která je celá na elektriku, včetně topení? Tady je odpověď jasná. Nevytrhne. Ale zaplaťpánbu za ni. Jenže na to se vážou jiné otázky. Vyrábíme elektřinu levně, vyvážíme ji… a nakupujeme za násobné sumy za cenu stanovenou burzou v Lipsku. Podrobně její funkci vysvětluje server Finmag. Z jeho analýzy vyplývá, že lví podíl na vysoké ceně energie mají emisní povolenky a pak poplatky za obnovitelné zdroje. Výsledek je zoufalství lidí drcených vysokými cenami energií. Brusel je si tíživé situace vědom, proto zvažuje nový kompenzační fond. Ten bude financován… z výnosů vysokých cen energií. Je to jednoduchý princip. Vynalezl ho v 18. století Baron Prášil, když zapadl i s koněm do bažiny a vytáhl se energickým tahem za vlasy.

Brusel tedy bdí, ale ani Fialova Praha nespí. Aby se vybabrala z těžkostí, do níž ji dostala předchozí Babišova vláda nezodpovědným zadlužováním, požádá Evropskou komisi o půjčku ve výši 350 miliard. Další otázka: přestane pak kritizovat Babiše za zadlužování? Tady je otázka hned s odpovědí: nepřestane.
Takže finální otázka zní: jak dlouho si to nechají lidé líbit, než vyrazí do ulic? Odpověď není, jen odhad – takový 17. listopad by mohl být dobré startovací datum.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Děti si pěkně hrály

V naší klidné ulici si hrají děti a pejskové mezi nimi běhají bez obav, že je něco přejede. Prostě idyla. Takže jdu, Gari s Norou běží přede mnou a vepředu hejno dětiček. Moc se mi líbí, s jakou vervou malují po ulici, je to takový permanentní street art.

Jdu blíž a zarazí mě nápis. Hned vidím, na co si hrají:
HRA NA SMRT A ZOMBÍ
Pobíhají mezi dvěma čarami a na jedné je napsáno SMRT a na druhé ŽIVOT. Takže robátka mezi těmi čarami jsou zombí. Netuší, jak přesn se přiblížily i vlastní situaci a tak si myslí, že je to hra na zombí. Gari s Norou si nemyslí nic, hrají si s nimi. Stejně, jako by si hrály s mou dětskou partou, kdybych se propadl o sedmdesát let nazpět.

Určitě bych si nehrál na zombí. Ale velmi pravděpodobně by to mohlo být na vodníka. To se taky běhalo mezi čarami a kdo byl zachycen, hynul krutou smrtí utopením v rukách vodní příšery.
ANo, nic nového pod sluncem. Vodník jako zombí, obojí jsou ksindl hnusácká.

Čtěte neff.cz.